V Česku chybí noví pěstouni pro děti z kojeneckých ústavů, které čekají na náhradní rodinu. Například v Ústeckém kraji se počet dětí nahlášených do evidence náhradní rodinné péče ročně pohybuje okolo dvou set. Pro drtivou většinu dětí hledá úřad pěstouny dlouho. Úprava novely o sociálně-právní ochraně dětí přitom předpokládá, že od roku 2025 nebudou moci být umisťovány do ústavní péče děti do tří let věku.
V mosteckém kojeneckém ústavu, který je jedním z největších v Česku, je padesát malých dětí. Většina z nich by mohla hned odejít do náhradních rodin, pěstouni ale chybí.
Na konci minulého roku z ústavu odešlo třiadvacet zaměstnanců, většina z nich našla práci ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Ti, kteří zůstávají, zde pracují desítky let a někteří si děti i přímo osvojili.
V Ústeckém kraji je nyní v kojeneckých ústavech čtyřikrát méně dětí než dřív.
Pěstouni se v evidenci dlouho neohřejí
V Libereckém kraji hledají 140 pěstounů, v loňském roce ale zařadili do evidence dlouhodobých pěstounů jen sedm žadatelů a dva nové pěstouny na přechodnou dobu. V dlouhodobé pěstounské péči je v Libereckém kraji zhruba sedm set dětí, o sedmdesát procent z nich se ale starají příbuzní, nejčastěji prarodiče nebo tety a strýcové.
Pěstounů na přechodnou dobu je zařazeno v evidenci aktuálně třicet sedm. „Většinou se v evidenci dlouho neohřejí a jsou nejpozději do půl roku vytipováni jako vhodní pěstouni,“ řekla mluvčí krajského úřadu Blanka Freiwilligová.
Například rodina z Železného Brodu si osvojila už pět dětí. „To má v životě smysl, dát domov dětem, které neměly to štěstí. A je jedno, jestli má bílou pleť, nebo jinou,“ říká pěstounka Magda Buchalová.
Přijetí nových pěstounů je stále komplikované a trvá zhruba rok. V průzkumu, který si Liberecký kraj udělal, pěstouni volali zejména po zjednodušení celého procesu a související administrativy.
Kojeneckých ústavů je aktuálně v Česku čtyřiadvacet. Jejich kapacita se rok od roku snižuje, dětí do tří let věku v nich loni žilo o zhruba tisíc méně než před pěti lety. Konkrétně něco přes pět set. V souvislosti s těmi nejmenšími se stále častěji využívá možnosti pěstounské péče na přechodnou dobu, především kvůli biologické rodině dítěte. Pomáhá to hlavně těm, které potřebují vyřešit poměry tak, aby se o dítě mohly starat. Počty pěstounů sice celkově rostou, předloni už jich v Česku bylo přes patnáct tisíc, to ale nestačí a navíc zájem o pěstounství klesá.
