Praha - Do Staré sněmovny Starého královského paláce Pražského hradu se teď delší dobu nikdo nedostane. Výjimku obdržela pouze kamera magazínu Z metropole. Opravují se tu totiž stěny a především unikátní strop z let 1557 až 1563. Na stropě i stěnách se objevily trhliny, které sice nemají vliv na statiku objektu, monitorovat jejich pohyb je ale nutné. Až tady skončí restaurátoři svou práci, zbudou po nich nové terče jako doklad oprav příštím generacím.
Mnohem větší trhliny už se odborníkům podařilo opravit. Takové se před tmelením klínkují dřevěnými klíny. A pokud je práce provedena kvalitně, nové trhliny by se na místech těch starých už objevit neměly. Kamenosochaři tu také našli hned pětadvacet starých kamenických značek, jakýchsi podpisů dávných kamenických mistrů. „Značky byly zachovalé a každá byla jiná, tak na nich pracovalo pětadvacet kameníků,“ podotkl kamenosochař Michal Bureš.
Už bylo řečeno, že unikátní, jako z jiné doby vystavěný žebrový strop vznikl na přelomu padesátých let šestnáctého století. Jeho autorem byl slavný architekt Bonifác Wohlmuth. Tehdy tu sídlil zemský soud. Po rozsáhlém požáru z roku 1541 se sem soudci nevrátili a po následné wohlmutovské opravě už přišla chvíle pro zasedací sál sněmovny.
Zástupci sněmu zde měli přísně dodržovaný zasedací pořádek, který odděloval jednotlivé stavy a jasně deklaroval hierarchii. Křesla a lavice teď samozřejmě v jiném uspořádání čekají na dokončení oprav Staré sněmovny ve vedlejším Vladislavském sále. „Ačkoliv to byla doba už téměř vrcholné renesance, tak tady uvidíme žebrovou klenbu s kamennými pískovcovými žebry, kterou se stavitel snažil přiblížit úpravu sněmovny sousednímu Vladislavskému sálu,“ řekl architekt Petr Chotěbor.
