Soud uložil ženě výjimečný trest za vraždu dcery a pokus o vraždu syna

Za vraždu tříleté dcery a pokus o vraždu pětiletého syna vyměřil ve čtvrtek Krajský soud v Plzni jejich osmadvacetileté matce z Karlových Varů výjimečný trest 22 let vězení. Rozsudek zatím není pravomocný. Podle soudu žena letos v dubnu pobodala kuchyňským nožem s dvaceticentimetrovou čepelí nejdříve svého syna a pak zabila dceru. Chlapec útok přežil.

Státní zástupce pro ženu navrhoval trest 22 let vězení. Obhájce, který zpochybnil plnou příčetnost obžalované, navrhl, aby byla případně potrestaná pouze za zabití, a to mimořádně sníženým trestem v délce tří až pěti let.

Tragédie se stala 16. dubna odpoledne v bytě na jednom z karlovarských sídlišť, kde obžalovaná žila od ledna s partnerem a třemi malými dětmi. Právě v ten den se měla s rodinou kvůli neplacení nájmu z bytu vystěhovat, zaznělo u soudu. Těsně před tím, než si majitelé bytu přišli pro klíče, žena podle soudu v ložnici bytu zasadila své dceři nejméně devět bodných ran a synovi nejméně pět. Rány směřovala výhradně na krky dětí. Dívka na místě zemřela, vážně zraněný chlapec přežil. Třetí dítě, šestitýdenního chlapce, žena nezranila.

Obžalovaná se před soudem k útoku na vlastní děti přiznala. Odmítla ale úkladný motiv svého jednání. Uvedla, že děti milovala. Kvůli dluhům a obtížné finanční situaci rodiny zatížené insolvencí byla podle svého vyjádření ve velkém stresu a neuměla situaci řešit. Obávala se prý, že s dětmi nebude mít kam jít, nebude pro ně mít zajištění.

Znalci z oboru psychologie a psychiatrie uvedli, že žena má histriónskou poruchu osobnosti, chová se emotivně, iracionálně. Její jednání označili jako egocentricky pojaté řešení obtížné situace. Rozpoznávací a ovládací schopnosti v době činu byly podle znalců zachované.

Státní zástupce míní, že si uvědomovala, co dělá. „Nemohu se ztotožnit s tím, že její situace byla bezvýchodná. Její sestra jí nabídla, že může bydlet u ní. Obžalovaná ale vzala osud svých dětí do svých rukou a rozhodla, že jedno bude žít a dvě žít nebudou. A jak se rozhodla, tak učinila,“ řekl žalobce.

Žena sama připustila, že nechala žít jen šestitýdenního syna, protože si v budoucnu nebude nic pamatovat. Nechtěla ale, aby se starší dvě děti musely dívat na to, jak se z nich stávají bezdomovci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči v Brně mají požár rodinného domu pod kontrolou, dva se lehce zranili

Hasiči v Brně-Bystrci v noci na pondělí dostali požár rodinného domu pod kontrolu a lidem umožnili návrat do okolních objektů. Předtím z domů v okolí evakuovali 21 lidí. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Dohašování může trvat ještě do dopoledních hodin, možná i déle, a to kvůli členitosti objektu, řekl mluvčí hasičů Štěpán Komosný. Vyhlášený byl druhý stupeň požárního poplachu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPři západu slunce se rojí chroustci

Soumrak teď provází rojení nemotorného hmyzu. Zdá se, jako by nastal známý chroustí rok. Tak to ale úplně není. Brouci obtěžující večer majitele zahrad nebo lidi na procházce nejsou velcí chrousti obecní nebo maďaloví, ale jejich menší příbuzní. Letní chroustci se rojí zhruba od poloviny června do konce července, ve vyšších polohách i do srpna. Chroustci ani chrousti nejsou člověku vyjma hospodářských škod nijak nebezpeční. A sami v minulosti dokonce sloužili jako potrava.
před 3 hhodinami

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
včera v 06:00

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
4. 7. 2026

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
4. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
4. 7. 2026

Evropský pohled