Ústí nad Labem - Osud lidí a i ráz krajiny v Ústeckém kraji určuje už dlouhá desetiletí těžba uhlí. V kraji bylo původně 436 vesnic, dvaaosmdesát z nich muselo právě kvůli uhlí zmizet z mapy. Současní radní z ODS a ČSSD shodně tvrdí, že by už kvůli těžbě neměla být zbourána jediná vesnice nebo město. Doly a elektrárny mohou také za špinavý vzduch, zničenou přírodu i kratší život lidí než jinde v republice.
Dnes drží velkorypadla na uzdě limity těžby, které jim brání postupovat tam, kde žijí lidé. V poslední době ale sílí snaha dnešní stav změnit. „Uhlí za limity by zajistilo energetickou soběstačnost na dalších dvacet, třicet let,“ upozorňuje Marcela Šafářová z Výzkumného ústavu hnědého uhlí. Naopak podle zástupců Greenpeace je tato cesta překonaná a patří do 19. století.
Zastánci rozšiřování dolů nemluví jen o energetické soběstačnosti. Útlum těžby podle nich zvýší nezaměstnanost. „Strašák nezaměstnanosti je opravdu velký,“ obává se Oldřich Malý z Úřadu práce v Mostě. V současné době není ovšem nezaměstnanost, která se nachází pod deseti procenty, největším problémem Ústeckého kraje.
Podle většiny regionálních politiků by se už budoucnost kraje neměla s uhlím spojovat. Spíš je třeba napravovat neduhy, které těžba přinesla. Obnovovat přírodu, starat se o zdraví lidí a zbavit kraj nálepky nejméně vzdělaného regionu v zemi. V Ústeckém kraji žije něco málo přes pět procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, například Praha jich má čtyřikrát tolik. „Jsme nejhorší v podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel,“ dodal Glaser.
„Lék je nasnadě, vybudovat kapacity pro vysokoškolské vzdělání, to znamená postavit kampus,“ poznamenala rektorka Univerzity J. E. Purkyně Iva Ritschelová. Proto bude jedním z prvních úkolů nově zvolených krajských politiků sehnat na stavbu kampusu nejméně tři miliardy korun.
