Praha - Za současných podmínek nelze uskutečnit transformaci ražských divadel z příspěvkové organizace na jinou právní formu, jak to k 1. lednu příštího roku navrhuje pražský magistrát jako jejich zřizovatel. Na tiskové konferenci v Praze to uvedli ředitelé divadel, kteří při jednání s magistrátem nenašli shodu. Podpořili je kolegové z krajů i prezidium Herecké asociace. Magistrátu se nelíbí netransparentnost současného grantového modelu.
Radní Milan Richter (ODS) ale zdůraznil, že diskuse o změnách jsou na začátku a na papíře nic není. „Ředitelé bojkotují transformaci od začátku, aniž by věděli, jak to bude,“ komentoval současnou situaci radní.
Podle šéfů Divadla Na zábradlí, Divadla pod Palmovkou, Divadla v Dlouhé, Městských divadel pražských, Studia Ypsilon a Švandova divadla však je problémem Richtrova neochota, aby se hlavní město stalo spoluzakladatelem nových obecně prospěšných společností. Jedině tak lze totiž podle nich realizovat záměr kulturní politiky města podporovat část pražské divadelní sítě jako síť divadel veřejné kulturní služby.
Radní se brání a argumentuje, že spoluzakladatelství města je podle jeho názoru u obecně prospěšných společností k ničemu. Kdyby divadlu hrozil krach, město by je nemělo šanci zachránit. Město si ale podle radního ponechá zcela jistě ochrannou známku k divadlům.
Transformace podle Richtra narovná podmínky pro všechny scény. „Není únosné, když město letos dává prostřednictvím grantů na kulturu 208 milionů korun a osm městských divadel dostává 266 milionů korun,“ sdělil Richter. Hlavním zdrojem jejich příjmů by se měly stát víceleté granty a vlastní zisky. Díky změnám bude mít město na granty asi 480 milionů korun, divadla získají víc nezávislosti a tvůrčí svobodu.
Právě v nastavení grantového systému však spatřují ředitelé brzdu transformace, neboť neodlišuje kulturní instituce veřejné služby od soukromých podnikatelských subjektů. „To by nás nutilo vstoupit do tržního prostředí bez ohledu na naše základní poslání - tedy rozšiřování možností divadla a poznání vůbec, plnění osvětových funkcí, podpory nové tvorby a práce se sociálně slabšími skupinami, seniory a mládeží,“ vysvětlují. Richter ale ubezpečuje, že magistrát bude financování transformovaných divadel garantovat.
„Pokud jednání s městem proběhla, stalo se tak z našeho podnětu. Zasazujeme se o vznik obecně prospěšných společností, v nichž správní rady dohlížejí, aby se z nich nestal subjekt podnikatelský,“ řekla ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová. Její kolega ze Švandova divadla Daniel Hrbek rozesmál plénum citací z protichůdných vyjádření městských úředníků včetně ubezpečení, že je prý jedno, co budou mít v repertoáru. Dramatik Milan Uhde ve svém dopise podobné správce označil za „nebezpečné potomky hovadného krále Ubu“.
Podle ředitelky Divadla v Dlouhé Daniely Šálková byla první vlna transformace v roce 2002 dobře připravena, diskutovalo se o ní a došlo ke shodě obou stran. To potvrdil ředitel transformovaného Činoherního klubu Vladimír Procházka. „Tehdy jsme byli partnery magistrátu a hledala se ideální řešení,“ uvedl s tím, že magistrát nyní živelně mění kulturní politiku. Za důležité označil, aby magistrát uznal funkci a smysl veřejnoprávních divadel a důsledně oddělil financování ziskového sektoru od toho neziskového.
„Nemáme strach z uměleckého srovnávání. Máme strach z čachrů s našimi penězi. Uvádíme dramatiku, na kterou soukromá divadla nemohou stačit, protože nedostanou zpět vložené peníze,“ uvedl ředitel Palmovky Petr Kracik. Richter ale odmítá, že by transformace vedla k poklesu úrovně scén. „Činoherní klub, Archa a Semafor ji mají za sebou a na tvorbě se to nijak nepodepsalo. Jsou příjemci víceletých grantů a sály mají plné,“ uvedl. Právě Archa se však v prvním čtvrtletí vinou průtahů grantových řízení ocitla bez financí a ve stavu nouze.
„Od poloviny roku 2007 jsme věděli, že něco takového může nastat. Půjčku nám ale město zamítlo a 1. ledna jsme byli bez příspěvků z veřejné podpory, které činí 50 procent našeho rozpočtu. V této každodenní krizi nám pomohli přátelé i některá pražská divadla, ale náš tým, který jsme budovali léta, už dlouho neudržíme pohromadě,“ řekl ředitel divadla Ondřej Hrab. Pikantní podle jeho slov je, že ačkoliv magistrát do letošního rozpočtu nepřispěl ani korunou, jeho úředníci si stále volné vstupenky vyzvedávají.
Ředitelé divadel chtějí dál jednat s radním Richtrem. Ne zvlášť, jak jim to prý navrhuje, ale dohromady. Jediný, který se k jejich aktivitě nepřipojil, je šéf Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek. „Musíme diskutovat, ale ne přes média. Proto se naše cesty rozešly,“ vysvětlil.
