Rajčatům se v obřích sklenících na Moravě daří. Na Třebíčsku roste další

Nahrávám video
Další zemědělské družstvo se rozhodlo pěstovat rajčata ve sklenících
Zdroj: ČT24

Na poli u Kožichovic na Třebíčsku vzniká další obří skleník pro hydroponické pěstování rajčat. Jeho plocha je víc než dva a půl hektaru. Zařízení podobného typu už funguje u Velkých Němčic a na dalších pěti místech na Moravě. Bez půdy, ve speciálním vodním roztoku, v nich zemědělci pěstují kromě rajčat také saláty, bylinky nebo jahody.

Za několik měsíců se zatím hrubá stavba u Kožichovic na Třebíčsku promění v jeden z největších skleníků v republice. „Ty skleníky jsou určeny hlavně pro zimní produkci. Necelý jeden hektar pak pro produkci v létě,“ řekl jednatel společnosti Farma Kožichovice Leoš zahrádka. Stavbu dokončí farma letos na přelomu července a srpna. S pěstováním pak začnou na podzim.

U Velkých Němčic na Břeclavsku stojí skleník už déle než rok. Za tu dobu vyprodukovali až milion sto tisíc kilogramů rajčat. Práci tam našlo šedesát lidí. „Rajčata se nasbírají, pak je vyvezou nahoru do skladu, do haly. Tam se zváží, abychom věděli, kolik kdo nasbíral. Pak se ještě přebírají,“ popsala sběr rajčat pracovnice Marcela Halfarová.

Ve Velkých Němčicích jsou s produkcí rajčat spokojeni

Čerstvě ve Velkých Němčicích zasadili dvacet tisíc nových rostlin. I z nich budou brzy sklízet. Za týden poporostou až o pětadvacet centimetrů. „Momentálně pěstujeme rostliny na modrých fóliích tak, aby dokázaly vytvořit správný kořenový systém. Mladé rostlinky musíme přivázat na vodící lano, musí se odtrhat postranní výhony a pak rostlinku kontrolujeme, jestli ji nenapadnou škůdci,“ vysvětlil pěstování rajčat hlavní agronom Matěj Pospiš.

Každý pracovník dokáže takovým způsobem obdělat přibližně osm tisíc hlav rajčat denně. „Celková produkce z mého pohledu by mohla být do dalších let ještě lepší. Ve skleníku máme čtyřicet tisíc rostlin v dolní osvětlené části, dvacet tisíc rostlin v neosvětlené části. Plánujeme dále pěstovat jednu odrůdu rajčat, se kterou jsme momentálně maximálně spokojeni,“ řekl Matěj Pospiš.

Cena rajčat klesla za rok o sedm korun

Na jižní Moravě je podobný skleník také v Mutěnicích ve Smržicích nebo Haňovicích. Na pultech obchodů jsou i v zimě díky přibývajícím skleníkům česká rajčata.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle údajů Českého statistického úřadu cena rajčat meziročně klesla víc než o sedm korun za kilogram.Oproti tomu ostatní běžně dostupná zelenina podražila. Cena zelí a mrkve se zvýšila zhruba o šest korun. Květák pak zdražil o pět korun a brambory až o sedm. Nejvíc zákazníci připlatí za cibuli. Její cena se oproti loňskému lednu téměř zdvojnásobila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, utvořila se několikakilometrová kolona. Při havárii nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 5 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...