Na Břeclavsku rostou rajčata bez půdy. Stačí kokosová vlákna a speciální roztok

Až šest tun cherry rajčat denně produkují zelináři z Velkých Němčic na Břeclavsku. Nepotřebují k tomu rozlehlá pole, ale pětihektarový skleník. V něm půdu nahrazují kokosová vlákna se speciálním vodním roztokem. Takzvaná hydroponická technologie urychluje pěstování a je zároveň vhodná pro alergiky.

Video  Díky hydroponii vypěstují ve Velkých Němčicích až šest tun rajčat denně
video

Díky hydroponii vypěstují ve Velkých Němčicích až šest tun rajčat denně

V moderních sklenících u Velkých Němčic se rajčata červenají, aniž by potřebovala hrst hlíny. Zemědělci je totiž pěstují po holandském vzoru, metodou zvanou hydroponie. Rostlinám dodávají přesně ty živiny, které potřebují. Zemina totiž může obsahovat i škodlivé látky.

„Sazenice se ukládají na matrace z kokosové drti, do nichž je přiváděna dripy voda s výživou,“ přiblížil hlavní agrnonom Matěj Pospiš. Složení výživy zemědělci pravidelně kontrolují a podle toho upravují její jednotlivé složky. O jejich opylení se v uzavřených prostorách vytápěných nedalekou bioplynovou stanicí starají čmeláci.

„Co se týká samotného prodeje, první rajčata jsme začali sklízet koncem ledna,“ uvedl manažer projektu Josef Karpíšek. V současnosti produkují v pětihektarových sklenících až šest tun cherry rajčat denně. Ta se hned do druhého dne po utržení dostanou k zákazníkům.

„Hlavní myšlenkou bylo přinášet lidem čerstvé ovoce a zeleninu, které dokážeme vypěstovat u nás v republice. Protože téměř devadesát procent prodeje v řetězcích je z dovozu,“ řekla Alena Pastrnková ze sdružení Čerstvě utrženo s tím, že rajčata jsou k dostání přímo ve Velkých Němčicích, ale i v několika obchodních řetězcích a na internetu.

Hydroponie pomáhá i s pěstováním salátu nebo jahod

Kromě cherry rajčat se dají hydroponicky pěstovat třeba také jahody, papriky nebo meloun. V Břeclavi pak pomocí této metody pěstují salát a v Suchohrdlech u Miroslavi mají podobný skleník na bylinky.

Hydroponické skleníky na Moravě
Zdroj: ČT24

„S netradičním zemědělstvím se budeme setkávat stále častěji, bude kompenzovat nedostatek kvalitní půdy. Zároveň umožní zvýšit výnosy a naopa omezit negativni vlivy, jako choroby rostlin nebo škůdce,“ míní děkan Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Robert Pokluda. Takto vypěstovaná zelenina má vše potřebné a lze ji pěstovat celý rok.

Jižní Morava je navíc v tuzemsku nejteplejším regionem, potýkajícím se stále více se suchem, ale také erozí. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zemědělce dlouhodobě přimět k tomu, aby jí čelili a hospodařili trvale udržitelným způsobem. K němu patří i snaha, aby půdě zůstala schopnost zadržet co nejvíce vody.