Prožil bombardování Brna: Se spolužáky skončili zasypaní ve sklepě

Brno – Bylo mu teprve deset, když Američané během 2. světové války zahájili bombardování Brna. O pár měsíců později je vystřídaly sovětské bombardéry. Oběma šlo o totéž - poškodit místa strategická pro nacisty. I po sedmdesáti letech zůstávají vzpomínky Bohumila Moutelíka na padající bomby živé. „Dodnes, když slyším sirénu, tak se mi vrací pocit strachu,“ vzpomíná. Bombardování jihomoravské metropole, které trvalo od 25. srpna 1944 až do osvobození v dubnu 1945, mapuje i nová výstava Letecká válka – cíl Brno na Špilberku.

Matematika, čeština a pak nácvik toho, jak se chovat při náletu. Klasický školní den brněnských dětí od léta 1944. „Měli jsme přesně naučené, jak se máme chovat. Seřadit se, jít do sklepa. Museli jsme se naučit zacházet s plynovou maskou, lopatou i krumpáčem, abychom se dokázali vyhrabat ze zasypaného domu. Měli jsme legraci, vybíhali jsme z řady a pošťuchovali jsme se. Pak se v okamžiku hra stala skutečností,“ vzpomínal pan Moutelík.

Padající bomby zasáhly i jeho školu v Údolní ulici v centru města. „Bylo tam asi 200 dětí, všichni jsme se schovali do sklepa. Když se budova propadla do přízemí, vypukla panika a křik. Ven jsme se mohli dostat jen ze sklepního okénka, kterým se naváželo uhlí,“ popisoval.

Nahrávám video

Zvuk sirén ho i dnes vždycky vystraší. „Prožil jsem si všechny nálety na Brno - ty americké i sovětské. Bylo to opravdu to nejhorší, co jsem v životě prožil a co jsem jako dítě asi prožít neměl. Kolem mě pořád umírali lidé,“ řekl Moutelík.

Několikaměsíční bombardování města teď mapuje nová výstava Letecká válka - cíl Brno, kterou Muzeum města Brna otevřelo na Špilberku. Expozice připomíná následky útoků prostřednictvím dobových fotografií, videozáznamů i předmětů. Autentický zážitek pak návštěvníkům přinese vstup do makety protileteckého krytu. V něm uslyší reálné zvuky leteckého náletu a bombardování.

Kam dopadaly pumy? Prozradí aplikace

Vůbec poprvé také muzeum na výstavě představí návštěvníkům webovou aplikaci, která jim na aktuální mapě Brna zobrazí místa dopadů leteckých pum. „Přestože aplikace obsahuje 970 identifikovaných dopadů a téměř 500 fotografií, nejedná se o kompletní výčet. Řada bomb dopadla mimo městkou zástavbu, proto nejsou zdokumentovány,“ popsala mluvčí Muzea města Brna Martina Šmídtová.

Na přiložených fotkách si pak lidé mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit krátce po náletech. Aplikace je dostupná také v mobilní verzi.

Nová aplikace, která mapuje bombardování Brna, je jedním z projektů Internetové encyklopedie města Brna. Ta shromažďuje na internetu nejen texty o historii města, ale také dobové fotografie a zajímavé vizualizace. Jedna z animací nabízí pohled na Brno v roce 1645, kdy ho během třicetileté války obléhali Švédi. Návštěvníci stránky taky mohou porovnat, jak se za posledních 150 let změnilo panorama Brna.

Brno si navíc na konci loňského roku nechalo také jako první město v České republice vytvořit také mapu nevybuchlé munice z 2. světové války. „Mapa vychází z podkladů, hlavně z fotodokumentace, která se dochovala. Bombardován byl především střed města, protože tím cílem bylo hlavní nádraží,“ vysvětlil před časem historik Vlastimil Schildberger. K dispozici ji ale mají pouze stavební úřady, které díky ní mohou lépe upozornit na hrozící nebezpečí všechny, kteří se v rizikových oblastech chystají stavět. Tato mapa není součástí výstavy.

Mapa bomb, které byly shozeny na Brno během 2. světové války
Zdroj: ČT24/Magistrát města Brna

Bombardování se Brno vyhýbalo až do srpna 1944, tehdy ale nad město zamířily americké bombardéry. Později je vystřídaly ty sovětské, které se s železnou pravidelností vracely až do osvobození jihomoravské metropole, tedy do dubna 1945. Během náletů bylo zničeno více než 2 000 domů a bez střechy nad hlavou se ocitlo téměř 6 000 lidí. Bombardování si navíc vyžádalo zhruba 700 lidských životů.

Historie na YouTube

Druhé světové válce se věnuje celá řada internetových projektů. Třeba stránka EmperorTigerstar na YouTube zveřejnila video, které den po dni mapuje postup na jednotlivých válečných frontách.

Výjimečná historická videa po renovaci nabízí ke shlédnutí na YouTube také stránka World War Footage. Do třech částí rozdělila například záběry rozbombardovaného Berlína z roku 1945. Ve videích nechybí popisky míst, nad nimiž letadlo přelétalo tak, aby se ve městě člověk dokázal zorientovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 8 hhodinami

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
před 21 hhodinami

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
před 21 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
4. 9. 2026

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.