V soutěži na podobu autobusového nádraží na pražské Florenci a okolí zvítězil tým zahrnující česká architektonická studia UNIT architekti, A69 architekti a londýnský ateliér Marko & Placemakers. Oznámili to zástupci organizátorů a soutěžní poroty. S vítězi soutěže, kterou zadali majitelé pozemků ve spolupráci s městem, nyní magistrát připraví další studii pro změnu územního plánu nutnou k zástavbě území. Na brownfieldu mezi Masarykovým nádražím a Florencí už začala stavět společnost Penta.
Soutěž vyhlášená letos na jaře se týkala autobusového nádraží, sousedního areálu bývalých skladů a nákladové části Masarykova nádraží severně od kolejiště a východně od magistrály. Většinu pozemků tam vlastní společnosti ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development kontrolovaná Pentou. Obě firmy plánují v lokalitě stavět, Penta již začala na území u Masarykova nádraží.
Porota ve středu vybrala vítězný tým s výrazným zastoupením českých architektů. Je složený z UNIT architekti, A69 architekti, Marko & Placemakers, European Transportation Consultancy, Ecoten a Terra Florida. Podle místopředsedkyně poroty, architektky a zároveň místostarostky Prahy 7 Lenky Burgerové porota ocenila na návrhu schopnost propojit různé části města.
„Toto je pouze první krok. Je to podklad pro změnu územního plánu a není to ještě architektura. Je to rámec, jak se území bude dále vyvíjet. Teprve studie, která vznikne v návaznosti ve spolupráci s investory a s městem, nám řekne více,“ uvedla Burgerová. Dodala, že dva týmy, které skončily na sdíleném druhém místě, měly také řadu podnětných návrhů. „Měly například výrazně lépe vyřešenou oblast autobusového nádraží,“ řekla.
Náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) potvrdil, že na soutěž naváže další studie, která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu. Bez té investoři na území nemůžou stavět. Dodal, že s dalšími dvěma týmy chce město spolupracovat na plánovaných úpravách magistrály a Těšnova. Drobnější úpravy na magistrále ve prospěch pěších by náměstek chtěl začít řešit v tomto volebním období, které skončí příští rok na podzim.
Soutěž měla podobu takzvaného soutěžního workshopu, při kterém týmy již při tvorbě návrhů komunikovaly s porotou, magistrátem, investory, městskými částmi a dalšími dotčenými aktéry. Zapojili se do ní zástupci vedení magistrátu, městského Institutu plánování a rozvoje (IPR), vlastníků pozemků a společnosti ONplan, která ji organizovala. V porotě bylo šest odborníků a pět zástupců hlavního města, IPR a investorů.
Výhrady Arniky
Podobu soutěže kritizovala nezisková organizace Arnika, podle které ji neprovázela dostatečná diskuse s občany. Ti se sice měli možnost vyjádřit, ale neměli na to podle organizace dost času a nikdo jim návrhy nevysvětlil.
„Není možné po běžných občanech chtít, aby si sami prostudovali odborné návrhy a posoudili je. Občané by měli být vyslechnuti například v rámci moderované diskuse a za pomoci odborníků na participaci by měly být jejich názory předloženy organizátorům soutěže a porotě,“ uvedla za organizaci Anna Vinklárková.
Penta začala se stavbou kancelářských domů kolem Masarykova nádraží. Ty kritizovala například opozice v Praze 1, Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, Národní památkový ústav a Klub za starou Prahu. Magistrát se podle dřívějších vyjádření vedení města s Pentou dohodl, že v druhé části projektu, které se týkala výše popsaná soutěž, bude minimálně čtyřicet procent bytů.
