Praha mění územní plán. U Florence půjde dál stavět, metro D má zamířit do Vysočan

Pražští radní chtějí změnit územní plán. Institut plánování a rozvoje (IPR) dostal za úkol připravit podmínky pro výstavbu metra D z náměstí Míru na Žižkov a dál do Vysočan. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) pak i přes odpor své náměstkyně Petry Kolínské (Zelení) prosadila takovou změnu, která umožní skupině Penta další zástavbu u Masarykova nádraží.

Metro D má spojit centrum s jižní částí města a projektanti náklady předběžně odhadují zhruba na padesát miliard korun. Jako první se má na lince D začít stavět část z depa Písnice na Pankrác, poté přijde na řadu etapa z Pankráce na náměstí Míru. Pražský Institut plánování a rozvoje má nyní připravit změnu územního plánu, který metro povede dál.

„Uložili jsme IPR, aby zahájil pořizování změny územního plánu k vedení trasy metra D severně od stanice Náměstí Míru. Zároveň jsme uložili IPR prověřit další trasování na sever od stanice metra B Vysočanská. Považujeme za důležité trasu stabilizovat, a to zejména proto, abychom předešli problémům s výkupy pozemků,“ řekla Kolínská. Právě výkup parcel nyní zaměstnává dopravní podnik u jižní části chystané modré trasy.

Severní část linky D je ve stávajícím územním plánu pouze jako územní rezerva, v novém Metropolitním plánu je pak ukončena na náměstí Republiky. IPR v minulosti vypracoval analýzu, podle které se vyplatí vést trasu z Vinohrad na náměstí Republiky kvůli lepší využitelnosti trasy a také propojení linky se všemi trasami – C na Pankráci, A na náměstí Míru a B právě u Obecního domu.

Zda na náměstí povede, ale dosud není jasné, a sám ředitel IPR Ondřej Boháč dodává, že úvahy o severním pokračování „déčka“ se váží k horizontu desítek let. Zpožďovat se navíc začínají i přípravné práce, původně se počítalo se začátkem geologických průzkumů ještě letos, výběrové řízení se ale zrušilo.

Spor o Florenc

Zatímco u příprav trasy metra panovala mezi radními shoda, k rozporu došlo při hlasování o prolukách u Masarykova nádraží, kde primátorka prosadila svou vůli – a změnu územního plánu – proti náměstkyni Petře Kolínské, jež má rozvoj Prahy ve své kompetenci, a otevřela investiční skupině Penta cestu k další zástavbě brownfieldu mezi nádražím a Florencí.

Větší část dotčených pozemků nyní zabírá autobusové nádraží. Vlastní ho firma ČSAD Praha holding, která tam v minulosti plánovala postavit vlastní projekt. Podle informací Kolínské je nicméně Penta před dohodou o odkupu pozemků. Stavět na nich jde už dnes, Penta však požaduje větší hustotu zástavby.

Kolínská řekla, že s firmou jednala o podmínkách, požadujících například smíšenou zástavbu nebo zachování uliční sítě. Schválená změna, kterou předložila primátorka, však podle náměstkyně žádné podmínky nestanovuje. Primátorka naopak tvrdí, že město z žádných požadavků neustoupilo.

Krnáčová nahrála Pentě, naznačuje Kolínská

Na aktuální radě chtěla Kolínská navrhnout odložit schválení změny do doby, než bude hotová dohoda s Pentou. Krnáčová nicméně z titulu své funkce změnu spolu s několika dalšími předložila sama a rada je schválila. „Paní primátorka, která má, jak je obecně známo, ke společnosti Penta poměrně blízko, se prostě rozhodla, že ta změna už na žádné dohody čekat nemá,“ komentovala postup primátorky Kolínská.

Podle Krnáčové náměstkyně změnu delší dobu blokovala. „Předložila jsem některé změny územního plánu, které paní náměstkyně blokovala dlouhou dobu, některé dokonce i několik let. Všechno, na čem v případě Masarykova nádraží padla dohoda, samozřejmě platí a bude splněno, není to tak, že by tím urychleným předložením město nějak ustoupilo ze svých požadavků,“ sdělila. Dodala, že nyní pouze celou věc urychlila a změny musí stejně ještě schválit zastupitelstvo.

Pole v Komořanech

Kromě pozemků, kde plánuje stavět Penta, Krnáčová předložila a nechala schválit několik dalších změn územního plánu. Jednou z nich je například změna umožňující postavit tři několikapodlažní obytné domy v Komořanech kousek od Pražského okruhu. Pozemky město před lety samo prodalo soukromníkovi.

„Je nepřijatelné, aby město prodalo pozemky a pak je bez dalšího soukromníkovi zhodnocovalo. Město se nemá rozrůstat do polí a zeleně za silničním okruhem,“ namítla Kolínská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 7 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 20 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.