V Ostravě začala stavba Černé kostky – Centra digitalizace, vědy a inovací. Projekt za 2,6 miliardy korun má být hotov v roce 2027. Stavba, jejíž příprava začala před víc než dvaceti lety, má být symbolem proměny Moravskoslezského kraje. Devítipatrová budova se dvěma podzemními podlažími patří k největším krajským investicím a je financována s pomocí programu Spravedlivá transformace. Bude sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny.
„Je to symbol nejenom změny, ale celkové transformace. Je to velký projekt. Věřím, že tak, jak je nastaveno ve smlouvě, že do šestadvaceti měsíců bude hotovo,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Černá kostka podle ředitele příspěvkové organizace Černá kostka Andreje Harmečka nemá být pouze budovou, ale místem k setkávání a vzdělávání.
„My jsme dlouho přemýšleli nad tím, jak propojit novou vizi moderní technologické budovy s tím původním záměrem knihovny, a zjistili jsme, že nejvhodnější bude používat sousloví moderní knihovna. Knihovna, jak ji známe ze severských zemí. Tím primárním účelem je opravdu ta knihovna, těch 1,2 milionu svazků, studovny, podpora pro studenty a badatele je zachována. A následně budeme přidávat řadu služeb, které souvisí s moderními technologiemi,“ vysvětlil Harmečko.
O novém zázemí pro vědeckou knihovnu se v Ostravě hovoří už řadu let. Od svého vzniku v roce 1951 sídlí v nevyhovujících prostorách Nové radnice na Prokešově náměstí. Původní projekt Černé kostky se kvůli vysokým nákladům nikdy neuskutečnil, kraj se později rozhodl od něj upustit a mluvilo se i o možném umístění novostavby do Dolní oblasti Vítkovice. Později ale kraj nechal aktualizovat projektovou dokumentaci novostavby tak, aby projekt vyhovoval aktuálním požadavkům knihovny a moderním trendům.
Proměnit by se mělo i okolí kostky
Černá kostka má být moderní knihovnou i centrem digitalizace a vzdělávání. Součástí objektu mají být například studovny, laboratoře i digitalizační pracoviště vybavená nejnovějšími technologiemi. „Nejedná se o knihovnu tak, jak si ji lidé dnes umí běžně představit, ale je to opravdu centrum komunitního života, setkávání. Bude to mít obrovský přínos pro rozvoj vědy a kultury ve městě,“ řekl primátor Jan Dohnal (SPOLU).
„Naši čtenáři se těší na luxusní prostory, na perfektní studijní zázemí. Fond bude pod jednou střechou, milion knih nebudeme svážet z externích skladů, ale budou na jednom místě, takže se k nim dostanete do deseti minut. Bude tam samoobslužný provoz, budeme mít knihovní systém, který využívá umělou inteligenci,“ uvedla ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny Libuše Foberová. Dodala, že je nakonec výhodou, že se na objekt čekalo jednadvacet let, protože bude vybaven těmi nejnovějšími technologiemi.
Dohnal připomněl, že proměnit by se během dvou až tří let měla celá okolní lokalita. V blízkosti vzniká architektonicky zajímavá stavba parkovacího domu, naproti se rekonstruuje Dům kultury města Ostravy s přístavbou nového koncertního sálu, bude se revitalizovat sad Milady Horákové, chystá se úprava ulice 28. října a zanedlouho začne i oprava nedalekého náměstí Republiky s Frýdlantskými mosty, tedy významného dopravního uzlu.
Poklepání knih v epoxidu mobily
Stavba vznikne podle návrhu ateliéru Kuba & Pilař. Původně se měla zahajovat loni na podzim. Kvůli námitkám neúspěšných uchazečů ve výběrovém řízení ji ale musel prověřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který nedávno rozhodl, že výběrové řízení bylo v souladu s pravidly.
Netradiční byl základní kámen stavby, který byl vytvořen z knih z fondu Moravskoslezské vědecké knihovny zatavených do epoxidu. Nepoklepávalo se obvyklými kladívky, ale mobilními telefony prostřednictvím speciální aplikace vydávající zvuk klepání.
„Chtěli jsme tím symbolicky ukázat na to, jak se svět kolem nás proměňuje. Zatímco dříve byly knihy hlavním zdrojem informací, dnes máme v kapse mobil, který nám dává přístup ke znalostem milionů knih i chytrým nástrojům včetně umělé inteligence. Stejně jako technologie proměnily způsob, jakým se učíme a pracujeme, i Černá kostka představuje krok vpřed – transformaci ve spojení tradice s novými možnosti,“ doplnil Harmečko.
