Luhačovice dusí výfukové plyny. Lázeňské město se po třiceti letech snad dočká obchvatu

Luhačovice na Zlínsku začaly s přípravou obchvatu města, který by odvedl tranzitní dopravu z centra. Silniční doprava Luhačovice zatěžuje, denně jimi projede asi sedm tisíc automobilů, z toho více než tisícovka jsou těžké nákladní vozy. Vedení lázeňského města chce navázat na původní plány obchvatu z roku 1988, které se nerealizovaly.

V luhačovických lázních se mimo jiné léčí i dýchací potíže, přitom vzduch ve městě zamořují výfukové plyny. Radnice plánuje obchvat už od roku 1988, zatím se ho ale postavit nepodařilo. Nebyly na něj peníze. „V osmdesátých letech minulého století už se stavba chystala a počítalo se i s jejím financováním. V květnu 1988 bylo pro obchvat vydáno dokonce územní rozhodnutí, existuje i návrh trasy,“ řekl starosta Marian Lažák (nez.).

Po roce 1989 ale plány padly pod stůl. Vedení města je našlo v archivu a chce je oprášit. Obchvat by měl být dlouhý zhruba deset kilometrů. Při příjezdu do Luhačovic ve směru od Uherského Brodu by těsně před hranicí města vedl doprava do kopce, po horizontu kolem místní části Kladná Žilín a končil u obce Petrůvka. Trasa by asi z poloviny vedla po stávající komunikaci, která by se rozšířila, některé úseky by se budovaly nově. Výkup pozemků by podle Ležáka neměl stavbu zkomplikovat. Město má podle něj souhlas největšího vlastníka, potomků rodu Serényiů.

Pomoci by mohly státní a evropské dotace

Zastupitelé města už schválili vytvoření studie obchvatu, která vznikne v nejbližších měsících. Příprava projektu by podle starosty měla v ideální variantě trvat asi osm let, stavba samotná dva roky. Náklady se odhadují na stovky milionů korun. „Věříme, že se prostředky na výstavbu obchvatu za pomoci kraje, státu a evropských dotací podaří sehnat,“ řekl starosta Luhačovic.

S hejtmanem Zlínského kraje Jiřím Čunkem (KDU-ČSL) už se starosta Luhačovic dohodl na společném jednání. „Věřím, že kraj se o výstavbu obchvatu bude také chtít co nejvíce zasadit. Vždyť Luhačovice jsou jedním z turisticky nejznámějších a nejnavštěvovanějších míst kraje,“ dodal starosta Luhačovic.

Obchvat lázeňského města je podle hejtmana nutností. „Je hrozná škoda, že v roce 1990 byl proces zastaven,“ řekl hejtman Čunek, který chce snahu Luhačovic podporovat a hledat zdroje financování obchvatu.

Investice půjdou především do okrajových částí města

Luhačovice chystají na letošní rok investice téměř za 40 milionů korun. Schválený rozpočet města počítá s příjmy téměř 139 milionů korun a výdaji přes 154 milionů korun. Schodek pokryje přebytek z minulých let a úvěr. Největší investiční akcí bude rekonstrukce křižovatky, ve které se na Družstevní ulici napojují ulice Hrazanská, V Drahách a Ludkovická. Práce si vyžádají asi sedm milionů korun.

Vedle investice do vyhledávací studie obchvatu Luhačovic půjdou peníze i na dokončení dokumentace revitalizace sídliště ulice Masarykova, dokumentace nového mostu v ulici Družstevní a dokumentace přestavby budovy Základní školy II pro účely Domu dětí a mládeže. Podle starosty města Mariana Ležáka je již spravené centrum lázeňského města. Radnice chce proto směřovat investice i do ostatních částí města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požár haly s plasty v Havlíčkově Brodě nezpůsobil únik škodlivin, řekl starosta

Hasiči pokračují v likvidaci čtvrtečního požáru haly s plastovými výrobky a kartony v Havlíčkově Brodě. Podle starosty města Zbyňka Stejskala (ODS) nezpůsobil únik nebezpečných látek do ovzduší ani do vody. Uvedl, že halu ve Strojírenské ulici využívaly dva subjekty jako sklad skla a plastových výrobků. Oheň podle předběžného odhadu hasičů způsobil škodu 350 milionů korun.
před 20 mminutami

V Havlíčkově Brodě likvidují hasiči požár haly s plasty, škoda je odhadem 350 milionů korun

V Havlíčkově Brodě hasiči likvidují požár haly s plastovými výrobky a kartony, oheň podle předběžného odhadu napáchal škodu za 350 milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Zraněn zatím podle ní nikdo nebyl. Na místo dorazí chemická laboratoř, která bude měřit množství škodlivých látek v ovzduší, informovali hasiči na síti X.
před 11 hhodinami

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
před 13 hhodinami

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 20 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
včera v 08:30

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
včera v 07:00

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
10. 6. 2026
Načítání...