Hutní společnost Třinecké železárny spustila modernizovanou koksárenskou baterii KB11. Zatím jde o zkušební provoz. Šlo o jednu z nejvýznamnějších investic firmy do obnovy technologií v posledních letech, náklady dosáhly 1,2 miliardy korun. Investice bude mít pro podnik ekonomický přínos, ale také výrazně sníží množství produkovaných emisí.
Do plného provozu najede baterie ve druhé polovině prosince. Generální ředitel firmy Jan Czudek řekl, že modernizovaná baterie pro firmu znamená roční úspory 600 milionů korun a návratnost investice je dva roky. „Budeme mít vlastní koks, jehož cena je výrazně nižší než koks nakupovaný. Druhá záležitost je, že vlastní koks je taky mnohem lepší než koks nakupovaný, protože naši koksaři ví přesně, co potřebují naše vysoké pece, takže z hlediska technického je to úplně o něčem jiném,“ sdělil.
Přínos vlastní koksovací baterie je rovněž energetický: vedlejším produktem koksovny je totiž koksárenský plyn, který pak slouží k ohřevu v dalších hutních agregátech. Modernizovaná baterie využívá nejlepší dostupné technologie, takže například při samotném vytlačování koksu jsou odsávány veškeré zplodiny.
Vedoucí provozu koksochemické výroby Jindřich Cieslar řekl, že když se v 60. letech minulého století stavěly v železárnách koksárenské baterie, neměly prakticky žádné ekologické prvky. V Třinci byly takové baterie čtyři. „Když jsme prováděli generální opravy v 90. letech, tak na nich už ekologická zařízení svého druhu byla, ale ne ještě v tom rozsahu, v jakém to máme všechno navěšené na této baterii. Prakticky z této baterie by žádné emise tuhých znečišťujících látek a ostatních chemických látek do ovzduší jít neměly,“ řekl Cieslar.
Kapacita výroby jedné baterie je 350 000 tun koksu ročně. TŽ používají dvě baterie, modernizací už prošly obě. Koks se spolu s rudou používá do vysokopecní vsázky pro výrobu surového železa.
Czudek dodal, že pro výrobu koksu železárny využívají z poloviny uhlí vytěžené v Moravskoslezském kraji a z poloviny uhlí ze zahraničí, zejména z Polska. Zkoušely už i uhlí dovezené ze zámoří. „Náš záměr je ale maximálně využívat uhlí z OKD,“ doplnil.
V Třineckých železárnách pracuje přes 7000 lidí, a to včetně provozů v Ostravě-Vítkovicích, Starém Městě u Uherského Hradiště a Závodu sochorová válcovna v Kladně. I s dceřinými firmami mají TŽ kolem 10 000 zaměstnanců. Loni dosáhly čistého zisku 2,78 miliardy korun, o necelých 270 milionů korun méně než v roce 2014. Jediným akcionářem železáren je mateřská společnost Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka.
