Jaroměř - O záchranu podkovářství, starého černého řemesla, usiluje Střední škola řemeslná v Jaroměři. I proto tam každoročně pořádají Podkovářské dny. Budoucí kováři z celé republiky pod dohledem mistrů předvádějí veřejnosti svou zručnost a soutěží.
Výhně rozpálené na více než tisíc dvě stě stupňů a před nimi budoucí kováři. Pod dohledem zkušenějších mistrů ukazují, čemu se naučili. Dílnou znějí údery kladiv. „Baví mě to, strejda je také kovář. Je to skvělá práce, ze železa se dá udělat všechno,“ svěřuje se budoucí kovář, jinak student Střední školy řemeslné v Jaroměři, Patrik Mervart. „Je to krásné a tvůrčí řemeslo,“ dodává jeho spolužák Jan Šramar.
Zájem o učební obor kovář-podkovář velký není. Kapacita ročníku je zaplněná zhruba z poloviny. Ročně se v Jaroměři nově zapíše okolo osmi dětí. „V dnešní době ten obor skomírá. Nevím, jak tomu bude v budoucnu. Je to práce, na kterou dnešní mládež není zvyklá,“ přiznává učitel Střední školy řemeslné Zdeněk Vítek. „Bolí z toho ruce, ale člověk si zvykne,“ dodává Patrik Mervart.
Zkušenost je taková, že se kovařině učí hlavně děti, které černé řemeslo mají v rodině. „U nás v rodině se toto řemeslo dědí,“ vysvětluje své motivy budoucí kovář Tomáš Kverek. „Právě v tom vidím budoucnost udržení toho řemesla,“ uzavírá Zdeněk Vítek.
Že by v budoucnu nenašli práci, toho se mladí kovářští učni nebojí. A lidé v jejich okolí je v tom utvrzují. „Kovařina a podkovařina určitě budoucnost mají. Především s rozvojem turistického ruchu se koně stávají součástí atrakcí různých agroturistických zařízení,“ nastiňuje František Molík z Hospodářské komory ČR.
Podkovářské dny v sobotu odpoledne zakončí soutěž v hodu podkovou na cíl.
