Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a její pekingský protějšek Wang An-šun na Staroměstské radnici podepsali pražsko-pekingské memorandum o rozvoji zoologických zahrad a turistického ruchu. Česká metropole se tak zřejmě o krok přiblížila naplnění ambice získat pro svou zoo vzácnou pandu velkou.
Pandě blíž? Praha a Peking se dohodly na rozvoji zoologických zahrad
Chráněnou pandu velkou má v současnosti ve svém chovu dvaadvacet zoologických zahrad, tu nejbližší si mohou prohlédnout návštěvníci zahrady ve vídeňském Schönbrunnu. Černobílého medvěda Čína vždy jen pronajímá a v souvislosti s ním a s říší středu se hovořilo přímo o „pandí diplomacii“, čili věnování zvířete coby strategickém partnerském gestu.
Pandy od Mao Ce-tunga dostal například americký prezident Richard Nixon, když začátkem sedmdesátých let začaly Spojené státy akceptovat komunistickou Čínu (na úkor ostrovního Tchaj-wanu, jenž se rovněž hlásí k tradici čínské státnosti).
V roce 2007 sice čínské úřady pro ochranu životního prostředí rozhodly, že tradice pandí diplomacie končí a zvířata opustí zemi jedině kvůli rozšíření chovu nebo vědeckému výzkumu – zájem Západu o populární medvědy to ale nijak neumenšilo. Příkladem může být berlínská zoologická zahrada, která chovala pandy až do úhynu posledního samce v roce 2012 (na důkaz přátelství je od Chua Kuo-fenga získal kancléř Helmut Schmidt).
Loni kancléřka Angela Merkelová oznámila, že Čína a Německo otevřely rozhovory o zápůjčce dvou nových pand pro Spolkovou republiku – a komentátoři tehdy hovořili o sbližování Berlína a Pekingu. Zápůjčky pand do Austrálie, Francie nebo Kanady se v minulosti pro změnu časově shodovaly s novými obchodními dohodami.
2 minuty
Praha bude s Pekingem spolupracovat v otázce zoologických zahrad
Pandu chce pro Česko Babiš
Záměr získat pro Česko pandu deklaroval počátkem loňského roku ministr financí Andrej Babiš (ANO). Původně o ni chtěl obohatit svůj zoo-park na farmě Čapí hnízdo, v únoru 2015 ale na svém Twitteru napsal, že lenivého savce hodlá pomoct získat pro pražskou zoologickou zahradu.
„O pandy bychom stáli. Je to ale zatím jen úvaha, která podléhá schválení, potřebuje vlastní rozpočet. Zásadní bude postoj magistrátu,“ reagoval tehdy v rozhovoru pro server Hlídací pes ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Praha se nyní vzácnému zvířecímu exempláři opravdu o krok přiblížila, protože Babišova stranická kolegyně a metropolitní primátorka Adriana Krnáčová s prvním mužem Pekingu podepsala memorandum o spolupráci v oblasti turistiky – a právě zoologických zahrad.
Praha oficiálně požádala o dvě zvířata. „Musí se najít finanční prostředky a pak se musí vymyslet, jak umístit pandy vedle ostatních zvířat. To nebude za půl roku a možná ani za rok,“ dodala primátorka Krnáčová. O pandě se navíc s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který je v Praze na třídenní státní návštěvě, bavil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Primátor Pekingu Wang An-šun a pražská primátorka Adriana Krnáčová
Přeji všem obyvatelům Prahy, abyste prožili úspěšný rok, a zároveň si přeji dlouhodobou spolupráci a přátelství Prahy a Pekingu.
Konkrétní podoba vzájemné pomoci mezi zahradami má vzejít ze společných návštěv a seminářů a podle ředitele zoo není jen o pandě. V memorandu se uvádí: „Společným cílem je budovat moderní, ke zvířatům i návštěvníkům přátelské zoologické zahrady, které se budou vzděláváním veřejnosti, chovem ohrožených druhů a ochranářskými projekty podílet na ochraně biodiverzity.“
