Grace Beverly Jones, jedna z hvězd letošních Colours of Ostrava, toho za sedmdesát let již pamatuje hodně. Například natáčení bondovky nebo snímku Ničitel Conan, v němž si zahrála bojovnici Zulu. Její vizuálně a hlasově silná show plná kostýmů a převleků chytila druhý dech asi v polovině, kdy se jí mezi stehny objevil houpající se penis. Umělý. Ale to se od Grace dalo očekávat. Z koloritu nevybočil ani norský DJ Kygo, který letošní festival po půlnoci uzavíral.
GLOSA: Někdejší supermodelka Grace Jones zastavila čas. Na pódium by pod vysoké podpatky nejraději vylila kolu
DJ hrnul na posluchače z playlistu standardní elektronickou produkci, která svou sílu ztrácela kdesi na drnčících oknech ostravských paneláků. Zatímco ale Kygo pohodlně postával na vysokém piedestalu, odkud do publika sunul dunivé elektronické vlny a jeho pohyb se po většinu času vesměs omezoval na manipulaci s přepínači a čudlíky, performerka Grace takové štěstí neměla.
„Někdo mě chce zabít, strašně to klouže,“ svěřila se během svého vystoupení, žádajíc, aby kluzkou plochu někdo z personálu alespoň polil lepkavou kolou. Takové drobné potíže ale zpěvačku se zlatou maskou a vysokými jehlovými podpatky, která úchvatně čistým hlubokým hlasem naplnila celý rozlehlý areál, nemohly zastavit ve velkolepém rozjezdu.
Vydatně ji totiž podporovaly rytmy, které místy připomínaly africkou divočinu. Skvělé, pojďme na další píseň, chtělo by se zvolat. Ale to již Grace zmizela v zákulisí pro další kostým a rozjezd svého vystoupení o něco oddálila.
„Technické“ pauzy se však Jamajčanka snažila vyplnit krátkou konverzací s publikem, nebo melodickými popěvky, na které lidé výborně reagovali. Když v jednom z převleků vkročila do nadšeného davu, bylo vše nepříjemné zapomenuto. Grace pak na závěr rozpoutala velkolepou vizuální a hudební show.
3 minuty
Colours of Ostrava zakončil norský DJ Kygo
Vousatý divočák i Oumou Sangaré
Ani Grace, ani Kygo samozřejmě nebyli jediní performeři, kteří výrazně zasáhli do dění na sobotních Colours of Ostrava. Kolem 18. hodiny tak své boky rozhoupala v divokém rytmu malijská zpěvačka Oumou Sangaré, kterou publikum dlouho nechtělo pustit z pódia.
Po ní již s kytarou vystupoval téměř osmdesátiletý vousatý divočák Seasick Steve, který dokázal uchvátit mnohatisícihlavý dav před hlavním pódiem. Jeho blues s četnými punkovými prvky vůbec nezní špatně.
A co má Steve nejradši? Léto, jak pravil, protože „dívky tehdy nosívají málo oblečení“.
A zase ta Jamajka
Ziggy Marley byl dalším z mnoha účastníků sobotních Colours. Jeho reggae bylo přesně takové, jaké byste čekali.
Chytlavé, příjemné, přesné i dokonalé. Syn Boba Marleyho ukázal, že rodinná tradice zdárně pokračuje a že správně dávkované reggae umí stále zaujmout davy lidí, kteří by ho vydrželi poslouchat hodiny v kuse.
Ten, kdo nenašel zalíbení v setu s logem „Kygo“, se mohl dosyta vydovádět se senegalskou skupinou Daara J Family. Naprosto spokojení posluchači, kteří se vlnili do senegalských hiphopových pecek se silnými melodiemi s prvky reggae i soulu, na závěr koncertu volali po přídavku.
