Plzeň začala za asistence strážníků likvidovat příbytky lidí bez domova a část černých skládek, které vznikají právě jejich činností. Z vytipovaných míst popeláři odvezli několik kontejnerů odpadků, včetně postelí a nábytku. Lidé bez domova se usazují v opuštěných stavbách, pod mosty, v parcích či bývalých zahrádkářských koloniích. Při průzkumu v roce 2014 jich bylo ve městě asi 250, současné odhady mluví o 800 bezdomovcích.
Situaci se Plzni asi nikdy nepodaří zcela vyřešit, připustil primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Zatím se magistrát a obvody pustily do první fáze, a to do opakované likvidace míst, kde bezdomovci bydlí a vytvářejí skládky.
Druhá šance
„V druhém sledu je nabídka restartu, takzvané druhé šance,“ prohlásil primátor. Zdaleka ne všichni bezdomovci jsou ale ochotní se zapojit, velká část z nich nechce svou situaci aktivně řešit.
Jednou z možností, kterou chce radnice do konce roku navrhnout, je pořízení starých stavebních buněk. Těm, kteří se svou nepříznivou situací chtějí nějak pohnout, by město nabídlo veřejně prospěšnou práci a ubytování v buňkách.
Stály by v odlehlejších místech města a za bydlení v nich by bezdomovci „platili“ prací, například by udržovali a hlídali určité území, část parku nebo lesa. Podobně to podle primátora funguje v jedné z pražských částí.
Důsledky agenturního zaměstnávání cizinců
Většina lidí, kteří žijí v Plzni bez domova, jsou Slováci. Jedním z likvidovaných míst je bývalý kryt civilní obrany v Plzni – Doudlevcích, který obývali dva muži. Jeden z nich právě pochází ze Slovenska, druhý z Berouna. Oba v průmyslové zóně na Borských polích přišli o práci, nemohli zaplatit ubytovnu a skončili na ulici. „Přišel jsem o práci, doklady, o všechno,“ říká devětadvacetiletý muž ze Slovenska.
Primátor Zrzavecký poukázal na zaměstnávání prostřednictvím pracovních agentur. „Ti lidé jsou většinou mladšího věku, jsou to většinou Slováci a cizinci a pramení to právě z toho, že přijdou o práci, jinde se neuplatní a skončí na ulici,“ dodal Zrzavecký.
