Sokolov - Už přes dva roky města na Sokolovsku marně hledají využití pro staré školní budovy, které byly projektovány v 70. letech. Staré budovy jsou velmi drahé na vytápění, proto se do nich příliš nehrnou soukromí podnikatelé. Radnice ale tlačí čas, protože jen pouhé zakonzervování budov stojí desítky až stovky tisíc ročně. Města proto začínají uvažovat i o demolici, která by ale kasu zatížila milionovými náklady.
Co se starou školní budouvou? V mnoha obcích zapeklitý problém
Jedním z příkladů je obec Rovná: Tam architekti v roce 1970 vyprojektovali školu pro 700 žáků, jenže teď jich má obec pouhých 12. Už druhým rokem jsou proto třídy prázdné. Radnice jen za vytápění staré budovy musela platit ročně 700 tisíc korun. Stará dřevěná okna moderním požadavkům na úspory energií už neodpovídají. „Je to bohužel bolavá stránka těch staveb, které byly stavěny v době, kdy se prostě ta energetická náročnost nesledovala,“ konstatuje starosta Rovné Jaroslav Janda.
I sousední Sokolov musel před třemi lety zavřít kdysi elitní školu pro sportovce. V 80. letech tam studoval i známý hokejový brankář Tomáš Vokoun. Tehdy byl o školu takový zájem, že se ve třídách tísnilo i přes 30 žáků. „V 60. a 70. letech byl na dnešní poměry takový baby boom,“ uvedl ředitel sokolovského muzea Michael Rund.
Školy byly plánované na mnohem větší počet žáků (zdroj: ČT24)
Zašlou slávu dnes ale připomínají jen nápisy na tabulích. Radní už třetím rokem přemýšlejí, co s budovou dál: „Pokud bychom tu budovu přestavovali na byty, tak určitě by se náklady pohybovaly kolem 60 milionů korun. Na sociální účely by tato částka byla ještě vyšší,“ tvrdí místostarosta Sokolova Karel Jakobec (ODS).
I zamčená budova město stojí peníze. Za její ostrahu, přípojku elektřiny a opravy po vandalech zaplatí každý rok desetitisíce korun. Pokud radní pro školu nenajdou využití, přijde na řadu demolice – i ta ale vyjde městskou kasu na osm milionů.