jihovýchodní Morava - Menší řeky a potoky v Česku přicházejí o vodu a v posledních letech opakovaně vysychají. Skupina brněnských biologů teď pracuje na ambiciózním projektu, který má zmapovat toky v celé zemi. Vysychání menších toků je průvodním znakem klimatických změn a v budoucnu bude podle klimatologů stále intenzivnější.
Živý potok plný raků, pstruhů a žab je už v Česku spíše vzácností, mnohé menší toky pravidelně vysychají, jako například Járkovec nedaleko jihomoravské Strážnice. V tůňkách, které na jeho toku ještě občas zbývají, teď hydrobiologové hledají klíč, jak vysychání českých řek do budoucna aspoň omezit.
Jako první na světě sestavují vědci jednoznačný návod, jak zjistit míru vysychání pouze podle toho, jestli tam v daném ročním období žijí nebo naopak chybějí typičtí živočichové. „Když odebereme vzorek bezobratlých, kteří ty toky běžně osidlují, tak i v době, kdy tok normálně teče, můžeme zjistit problémy s vysycháním,“ řekl Petr Pařil z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Brně.
Osmdesát procent toků v České republice tvoří malé potoky a říčky, největší problémy s jejich vysycháním mají na jihovýchodní Moravě, v Podkrušnohoří a v Polabí. Sucha přitom vědci očekávají čím dál intenzivnější a častější. Už teď se ve střední Evropě objevují rostliny a živočichové, kteří dřív žili jen na jihu kontinentu. „To, že se některé druhy posouvají směrem na sever, je v Evropě už prokázaná věc,“ potvrdil Pařil.
Klimatologové dospěli k závěru, že celkové množství srážek ve střední Evropě zůstane stejné. Klimatické změny se ale mají projevit většími extrémy v počasí - silnějšími srážkami a bleskovými povodněmi, které naopak vystřídají delší období sucha.
