Brněnský kolaps s odmítáním záchranek v nemocnicích se vyřešil dohodou. Špitály musí pacienty přijmout

5 minut
Urgentní příjem ve Fakultní nemocnici Brno musí přijmout pacienty
Zdroj: ČT24

Přijmout pacienta od záchranky za každou cenu. To je výsledek mimořádné schůzky vedení města Brna s řediteli nemocnic a záchranné služby. Jednání bylo reakcí na úterní uzavření urgentního příjmu v brněnské Fakultní nemocnici, kdy několik pacientů strávilo hodiny v sanitce při hledání vhodného lůžkového zařízení.

Výsledek jednání sice jedněm pacientům pomůže, druhým ale může léčbu zkomplikovat, hrozí totiž odkládání operací v nemocnicích. „Je nutné, aby každé zdravotní zařízení udržovalo nějaký minimální objem volných lůžek právě pro takovouto situaci,“ shrnul náměstek primátora pro odbor zdraví Petr Hladík (KDU-ČSL), který schůzku inicioval.

„Potvrdili jsme jen to, co bylo domluveno před zhruba dvěma lety. Aby se nestalo, že žádný pacient nebude moci být ve zdravotnickém zařízení na území města Brna odmítnutý,“ uvedl ředitel městské nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal.

Ostatní dohodu komentovat nechtěli. Jedná se totiž jen o dočasné řešení. To dlouhodobé musí najít ministerstvo zdravotnictví a kraj. „Podobný problém jsme řešili i v Praze, pomohla rajonizace neboli spádovost nemocnic a dohoda, že v určité dny berou pacienty určité nemocnice,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula s tím, že v Brně budou situaci řešit příští týden.

Problém s odmítáním pacientů, které do nemocnic přiveze záchranná služba, je vážnější od konce minulého roku. Vygradoval v úterý, kdy byl přeplněný urgentní příjem v brněnské Fakultní nemocnici.

„V rámci kraje se podařilo umístit pouze jednoho pacienta, a to ve znojemské nemocnici. Ve čtyřech případech se dokonce nepodařilo najít vhodné lůžkové zařízení v regionu, a bylo nutné je umístit v nemocnicích v Kroměříži, v Uherském Hradišti a v Jihlavě,“ shrnula mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

Záchranáři kvůli tomu svolali krizový štáb. „Řešení v krátkodobém horizontu musí najít vedení FN Brno a její zřizovatel, případně zdravotní pojišťovny, nikoliv vedení ZZS JmK a její zřizovatel, kterým je Jihomoravský kraj,“ řekla k situaci Bothová.

Na oddělení urgentního příjmu FN Brno, kde jsou čtyři lůžka, leželo v úterý jedenáct pacientů a další byli v čekárně. Nemocnice si dlouhodobě stěžují na nedostatečné kapacity a málo personálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 12 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 13 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...