Praha - Zrcadlové bludiště na Petříně, populární turistický cíl při návštěvách Prahy, působí zvenku jako honosný pavilon. Při pohledu z půdy nebo ze sklepa této provizorní stavby je ale vidět, že je to jen lepší kůlna. Stavba například stojí na dřevěných sloupech. A právě v takových podmínkách je už přes 120 let zavěšen známý obraz, který dokumentuje, jak v roce 1648 Pražané vzdorovali na Karlově mostě Švédům. Obraz čeká restaurování, opravovat se ale bude i dioráma, do kterého je obraz zasazen, a rekonstruovat se bude i řada dalších částí bludiště.
Celé dioráma s obrazem „Švédové na Karlově mostě“ vytvořili Karel a Adolf Liebscherové, významní malíři konce 19. století. Scénu navrhoval scénograf Karel Štapfer. Na velkoformátové malbě je detailně vyvedeno asi třicet bojovníků, včetně konkrétní postavy - jezuitského duchovního Plachého. „Když Švédové zaútočili masivním útokem přes Karlův most, dal dohromady studentskou legii, která bránila Staroměstskou mosteckou věž a odrazila jejich útok,“ uvedl k ústřední postavě obrazu Karel Kučera, kurátor pražských věží z Muzea hlavního města Prahy.
Obraz už brzy čeká restaurování, ale Muzeum hlavního města Prahy, které bludiště spravuje, by rádo do původní podoby proměnilo i předpolí slavné malby.
Adolf Liebscher (1857–1919) - řeský malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě.
Karel Liebscher (1851–1906) - český malíř – krajinář a ilustrátor. Tématem jeho prací byly významné české památky (Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Hradčany, Karlštejn, Zvíkov aj.), česká krajina (Šumava), později hledal náměty i na svých cestách do zahraničí (středomořské pobřeží, Bosna).
Karel Štapfer (1863–1930), přezdívaný Štábera - český malíř, ilustrátor a scénograf. Působil jako divadelní výtvarník v Národním divadle. Roku 1898 spolupracoval s Luďkem Maroldem na jeho panoramatu bitvy u Lipan; vytvořil v něm umělý terén, který vytváří iluzi, jako by divák stál uprostřed bitevního pole.
Muzeum hlavního města Prahy potřebuje zjistit, jak to v bludišti dříve vypadalo, proto prosí pamětníky nebo jejich potomky o archivní fotografie z bludiště z doby před rokem 1975. Celé dioráma bludiště totiž v polovině 70. let upravovali lidé z barrandovských ateliérů. Dílo zkázy pak dokonala firma, která tuto část bludiště zateplovala v 90. letech.
Staré fotografie interiéru petřínského bludiště pomohou Muzeu hlavního města Prahy rekonstruovat původní vzhled památky. Nabídky je možné zaslat na mailovou adresu:
Kucera(zavinac)muzeumprahy.cz
Už se ani neví, kdy z bludiště zmizely původní součásti dioramatu, třeba originální dělo. To současné je zase pouhou filmařskou kašírkou. Z původní scény zbyly už jen kusy starých pláten.
Dělená podlaha předpolí obrazu dává tušit, že tu snad kdysi byl naznačen i padací mostek, jímž byl skutečný Karlův most od 17. století opatřen. To potvrdily nedávné průzkumy. Podle Ondřeje Šefců, ředitele Národního památkového ústavu Praha, byl příkop odhalen při opravě mostovky Karlova mostu. „Není příliš velký, je asi 2 x 2 metry, čili dva metry na šířku, dva metry na hloubku. Byl zdokumentován, zaměřen a potom vyplněn a zakryt,“ popsal Ondřej Šefců.
Pavilon bludiště byl postaven pro výstavní prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě v roce 1891. Sloužil jako jakýsi předchůdce biografu. Na Petřín byla stavba přemístěna v roce 1911. Tehdy tam také vznikl zrcadlový labyrint i sálek se zakřivenými zrcadly, která obraz silně deformují.
Pavilon je napodobeninou gotické brány Špička na Vyšehradě. Stěny chodbiček bludiště tvoří 38 velkých zrcadel, v nichž návštěvník mnohokrát vidí sám sebe.
