Pat Metheny je podle nejnovější ankety čtenářů amerického jazzového časopisu Down Beat s převahou nejlepší kytarista světa. Na medailových pozicích se ostatně objevuje už léta. Pat Metheny natočil s polskými jazzmany a zpěvačkou a autorkou Annou Mariou Jopek nové album nazvané Upojenie, extáze. Desku spoluprodukoval, donesl vlastní skladby, podílel se na aranžích, ve všech skladbách hraje. Desku natočili v polských studiích. Jopek zpívá výhradně polsky. A nahrávka vyšla u světového labelu Nonesuch. Shrnuto - plnoprávná nahrávka světové hvězdy s muzikanty severních sousedů. A navíc výborná. O podobném úspěchu, zápisu, se české hudbě bohužel může jen zdát.
Předvánoční nabídky stále ještě existujících vydavatelství nabízí vedle plejády nových koledních nahrávek a osvědčených jmen i třeba další, v pořadí třetí desku nenápadné kapely Hm…. Jejich novinka se jmenuje Plán na zimu a už by si konečně zasloužila všeobecnou pozornost. Protože takhle vypiplanou, vtipnou, strhující muziku u nás nenacházíme snadno. Snad jen dávná Vltava hrávala podobně. Pokud má někdo z vašich blízkých rád příjemnou, nenafouklou a chytrou muziku, obdarujte ho právě touhle deskou. Vedle desítek zbytečných nahrávek typu nové Enyi, nabubřelého opusu Michala Horáčka nebo desítek dalších „velkých jmen“ půjde o správnou trefu. A desku, kterou neponesete za týden do bazaru.
Česká filharmonie je dvacátý nejlepší orchestr na světě. Alespoň podle posledního čísla britského klasického periodika Gramophone. Zřejmě nejprestižnějšího časopisu v oboru vůbec. Vědom si vachrlatosti podobných hodnocení, neboť hudba není sport, oslovil časopis 11 zkušených kritiků světa a těm vyšla dvacítka, kterou ČF uzavírá. Úspěch nebo neúspěch? Vzhledem k tomu, čím orchestr prochází, úspěch, řekl bych. Před ní se dostalo 7 amerických, 4 německé, 3 ruské a po jednom japonském, maďarském, rakouském, anglickém a nizozemském orchestru. Mezi těmi osvědčenými byste našli tradiční tělesa, jakými jsou právě ČF, Newyorská filharmonie či filharmonie Berlínská nebo Vídeňská, i orchestry relativně velmi nové - 19. v pořadí Saito Kinen Orchestra, který založil Seiji Ozawa teprve před 24 lety, podobně mladý Budapešťský festivalový založený a vedený Ivánem Fischerem nebo Ruský národní, založený Michailem Pletněvem.
První místa se zdají být jistá - třetí je Vídeňská filharmonie, druhá Berlínská, ale to úplně první místo je pro mě osobně velkým překvapením - Royal Concertgebouw z Amsterodamu. 4. je London Symphony Orchestra a na pátém je první z amerických - Chicago Symphony Orchestra.
A je to jasné.
Ostatně je lepší zabývat se podobnými žebříčky než třeba sledovat aktuální poskoky našeho prezidenta a nebo spokojené politické reprezentace ODS, která, podle voleb soudě, usoudila, že se vlastně nic nestalo.
