New York je synonymem pro místo, kde žijí stovky kultur a národů vedle sebe. Oficiálně jsou Američané, ale někteří z nich mají problém sestavit anglickou větu. Výhodou je, že všechny tyto kultury můžete v New Yorku pozorovat a poznat. Buď přímo na ulici, v obchodech či v běžném životě, anebo během různých akcí. Kromě ruské a čínské komunity se osobně nejčastěji pohybuji mezi Turky. A newyorští Turci si pro sebe uspořádali v Central parku turecký festival.
Podle mých zkušeností nemají Češi Turky moc v lásce, asi obecně Evropa nemá Turky v lásce. Pro ně jsou to pořád barbaři odněkud z Asie, nebezpeční Muslimové a nacionalisté, kteří mají od pádu Osmanské říše stále mocenské choutky. V evropském folkloru je běžně Turek synonymem nepřítele, čerta, postrachu vesnice a obzvláště mladých žen, a taková představa u některých přetrvává dodnes. Naopak oblíbené se stává Turecko v okamžiku, kdy nabízí v sezóně nejlevnější zájezdy v pětihvězdičkových hotelech s vlastní pláží.
Turecko je ale i země, která dala světu třeba třešně nebo tulipány. Do Nizozemí, které má tulipány za jeden z hlavních symbolů, se dostaly až v 16. století. Od Turků máme turecký med, polovina národa si denně dává kafe turka. Podle některých labužníků patří dokonce turecká kuchyně po francouzské a čínské k těm nejlepším na světě. Na festivalu mohli Newyorčané ochutnat všechny turecké speciality jako je burek, hovězí mleté maso na různé způsoby, tureckou zmrzlinu vyráběnou z kozího mléka, slaný jogurtový nápoj ayvar nebo baklavu a jiné deserty. Nechyběla ani pravá turecká káva, která nemá s českým turkem skoro nic společného, nebo po turecku servírovaný černý čaj.
Protože jsou ale Turci na svou historii velmi hrdí, obzvláště na dobu, kdy Osmanská říše zabírala velkou část Evropy, nemohlo na tureckém festivalu chybět vystoupení mužského sboru Mehter. Asi dvacítka mužů oblečených do uniforem a speciálních tradičních kostýmů předvádí zpěv a pochod, zjednodušeně řečeno, jak šli Turci do boje za zvuků bubnů, píšťal a mohutného zpěvu. Mehter je se svým modelem bojových písní, které měly dodávat vojákům kuráž, podle historiků nejstarší vojenskou skupinou na světě. A nedivím se, že došli v Evropě až tak daleko, z některých mužských tváří s typickými kníry a šavlemi po boku šel opravdu strach.
Naopak velmi zábavné bylo předvádění tradiční podoby wrestlingu. Sportu, který patří v Turecku k nejpopulárnějším a nejtradičnějším. Ovšem v jiné podobě, než jakou znají příznivci moderní verze. Turecký wrestling je hlavně o zábavě ale i o mužské hrdosti - muži jej předvádějí odění do speciálních úzkých kožených kalhot, které váží až třináct kilo a celí se potřou olivovým olejem. Naolejují i zmíněné kalhoty, aby byl boj o to náročnější. A pak už se jen navzájem snaží povalit jeden druhého zády na zem. Nejzaručenější technika jak toho dosáhnout je provléct ruku koženými kalhoty, aby ztratil protivník kontrolu nad rovnováhou. Možná i proto je tento typ wrestlingu mimo Turecko populární hlavně mezi homosexuály.
A pak se samozřejmě i tancovalo, zpívalo, malovalo a v soukromí pod stromem modlilo. Přece jen jsou Turci Muslimové. Někteří konzervativní, ženy s šátkem na hlavě a vždy s dlouhými rukávy a kopou dětí okolo, jiní velmi moderní s cigaretou v ruce a partnery jiné pleti a náboženského vyznání. Pro ty konzervativní to byla poslední zábava před začátkem ramadánu. Teď je čeká měsíc půstu.
- Turci v New Yorku autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/389/38889.gif
- Turečtí zápasníci autor: Julie Urbišové, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/389/38891.gif
- Turci slaví v New Yorku autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/389/38890.gif
