Tenkrát na Západě

To bývaly zvláštní časy. Žili jsme v kleci a v ní snili, jaké to musí být krásné létat. "Jo, to na Západě…“ říkali jsme si do omrzení, když už se nám přežívání v reálném socialismu zdálo nesnesitelné. Malovali jsme si tenkrát "na Západě“ jako kouzlo. Pak najednou kdosi udělal čáry máry fuk a my jsme se na vysněném Západě ocitli. Ale ještě jsme se tam necítili docela doma. Každou těžkost, která nás potkala, jsme hned srovnávali se "zeměmi, v nichž jsou svoboda a demokracie zaběhnuté“. Taky to u nás tak bude, těšili jsme se.

Dneska už skoro je, můžeme říci. A současně vidíme, jak v těch "zaběhnutých” občas bývá zle, nedobře. Bouře ve Francii. Těžko jim tak docela říkat sociální, ale při troše dobré vůle… V Itálii skončí volby a oni se hádají, kdo zvítězil. A třiačtyřicet let tam unikal kmotr siciliánské Cosa nostry Bernardo Provenzano policii… Copak je tohle možné v zavedených demokraciích? Vždyť to není ani u nás.

Nebo ten iránský obohacený uran. Když ještě bylo „tenkrát” a říkali jsme: “Jó, to na Západě!” bylo by jasno: "Jen ať jim Američané šlápnou na krk,” pověděli bychom si už jenom proto, že by oficiální propaganda dozajista vyprávěla strašidelné příběhy o jestřábech z Pentagonu a žralocích z Wall Streetu. Dneska zvažujeme, jestli by náhodou nebyl útok proti ajatolláhům šlápnutím do měkkého a dalším příspěvkem ke sjednocení radikálů. Máme všechno, jenom ne ujasněno… A to byl jenom jeden týden. Co bylo v těch minulých a co bude v příštím… Svět je roztočen a my jsme na tom kolotoči.

Není potom divu, že se najdou i tací, kterým se zasteskne po časech „tenkrát” a zeměpisném určení „na Západě” pouze coby snu. Naštěstí ale existuje kupříkladu Alexander Lukašenko. Nebo Fidel Castro. A připomeneme si, jak bouchl uran v Černobylu a nám na rozdíl od těch na Západě tenkrát nikdo neřekl, že bychom neměli moc chodit ven.

A je vcelku jasné, že by nikdo, kdo má alespoň špetku selského rozumu, pudu sebezáchovy a úcty k lidskému životu, nechtěl zažít situaci, v níž by se díval skrze okno a vzpomínal, jaké to bylo "tenkrát na Západě”.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...