Elektrokoloběžka a moje zkušenost s ní mne inspirovala k tomu, že se zase, po dvou letech, když minulý rok jsem zasvětil psaní knihy Praha, město věží, chystám točit dokumentární film. Tentokráte to nebudou žádné patetické rozhledny, památné stromy, prameny řek ani pražské věže, ale ELEKTROVEHIKLY. A také to nebude žádný rozlehlý šestnáctidílný seriál, ale pět dvanáctiminutovek, dohromady tedy hodina. Rád bych, vám i sobě, představil v té hodině všechny malé elektrické dopravní prostředky, které mne zatím na mé cestě životem potkaly, všechny ty "elektrovehikly", na kterých jsem se zatím svezl.
Předně je to VELOCIPED S PODPŮRNÝM ELEKTROPOHONEM. Taková kola se prodávají v Dejvicích, kousek od Kulaťáku. Na těchto kolech můžete po rovině normálně šlapat, když přijde kopec, přídavný elektromotor vás podpoří. Má to tu výhodu, že do cíle nepřijedete celý zpocený a uhnaný. Toto kolo jsem nikdy nevlastnil, stojí 20 a více tisíc korun, jen jsem si ho krátce vyzkoušel.
Pak je tu moje ELEKTROKOLOBĚŽKA, kterou jsem si koupil ve Střešovicích na Větrníku. Ta stojí 11 500 Kč i se sedačkou a jezdím na ní už třetí měsíc den co den do práce na trase Národní třída - Kavčí hory. Jejích 800 W (čili výkon jedné silnější vrtačky) vytáhne jejích 35 kg a mých 80 kg z Podolí až na Kavčí hory. O té bych mohl vyprávět hodiny, ale omezím se také jen na 12 minut.
ELEKTROSKÚTR koupíte v Mělníku od 45 000 do 100 000 Kč. Já si vyzkoušel střední typ za 45 000 Kč, který má za optimálních podmínek dojezd až 70 km při rychlosti 60 km/hod. Mé nadšení z tohoto stroje nezná hranic a jediné, co mi brání si ho koupit, je skutečnost, že bydlím v nájemním bytě a nemám ho kam uložit a kde nabít.
Pak je tu DVOUKOLÁK, kterému se říká podle firmy, která jej vymyslela, tedy Segway, a můžete ho koupit v Holešovicích. A to už se opravdu dostáváme do kategorie vehiklů, tedy unikátních, nestandardních přístrojů. Můj syn si jej přivezl z Ameriky a i s dopravou ho stál něco přes 120 000 Kč. Proč stojí v těch Holešovicích dvojnásobek, netuším. Najel jsem na něm spoustu kilometrů a musím říct, že jízda na Segway je silně návyková. Kdo ji zkusí, touží si ji časem zopakovat. Tenhle svou koncepcí převratný dopravní prostředek by si zasloužil několik dvanáctiminutových dílů!
ENICYCLE v tomto okamžiku asi zná jen málokdo. Abych si udělal osobní zkušenost, zajel jsem se synem za jeho vynálezcem až do slovinského Mariboru. Ten nám věnoval půl dne na jeho vyzkoušení, poskytl nám rozhovor (v angličtině) a nechal nás zblízka natočit svůj vehikl, který teprve připravuje pro sériovou výrobu. Bude stát okolo 1 000 eur a už jsem si ho objednal. Moje osobní zkušenost byla tvrdá, ale syn Jan se na něm naučil jezdit během deseti minut. Nakonec kolem mne jezdily jediné dva existující prototypy enicyclů a já je, ze Segwaye, natáčel. Nepochybuji o tom, že za pár let bude z enicyclu, zejména mezi mladými lidmi, hit.
Znáte-li ještě nějaké další existující elektrovehikly, napište mi, natočím o nich další díl. Podívejme se, k čemu všemu mě přivedla elektrokoloběžka?!
Už žádné vlastivědné, buditelské cykly - vzhůru na elektrovehikly!
- Velociped s podpůrným elektropohonem autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1009/100865.jpg
- Elektrokoloběžka autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1009/100866.jpg
- Elektroskútr autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1009/100863.jpg
- Segway autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1009/100869.jpg
- Enicycl autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1009/100867.jpg
