Praha - Zdeněk Mácal, který před čtyřmi dny rezignoval na funkci šéfdirigenta České filharmonie, se s ředitelem tělesa Václavem Riedlbauchem dohodl na dalším uměleckém působení s tělesem. Plánované tuzemské i zahraniční koncerty budou i nadále pokračovat pod Mácalovou taktovkou.
Zdeněk Mácal: „Česká filharmonie mi dává zvuk, pro který jí všechno odpustím“
„Vyvíjelo se to postupně, poslední dva roky jsem nebyl spokojen s celkovou situací,“ říká bývalý šéfdirigent. Za zlomové považuje události minulého týdne, kdy se provedení symfonické básně Josefa Suka Zrání na zahajovacím koncertu filharmonie setkalo se dvěma nepříznivými kritikami. Podle Mácala tyto kritiky nebyly fundované a konstruktivní a dodává, že daní autoři o něm psali stejně po celé čtyři roky jeho působení v čele filharmonie. Jako hlavní důvod svého rozhodnutí označuje negativní zkušenosti s médii, jejich údajnou snahu o objevení senzace namísto společného tvoření pozitivního obrazu české hudby i celé české kultury.
O špatném stavu české hudební kritiky hovoří i ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch – hlavním problémem je podle něj její nízký až mizivý počet, ve kterém je potom jediná negativní kritika považována za směrodatnou. Ředitel vytýká také nezájem zdejších médií o zahraniční ohlasy, kterých má těleso při svých turné i na své nahrávky velké množství.
Česká filharmonie patří podle ukazatelů, jako jsou spolupráce s nejlepšími světovými sólisty, pozvání na mezinárodní festivaly, ohlasy na nahrávky a samozřejmě divácká i odborná přízeň, mezi 20 nejlepších orchestrů světa. Podle Mácala je překážkou v dalším rozvoji orchestru příliš krátké období šéfování jednotlivých dirigentů. Závěrem Mácal dodává, že ačkoliv se mu s orchestrem pracuje těžce, dává mu takový zvuk, pro který ho nechce opustit.