Vladimír Suchánek otvírá svou Melancholickou ulitu

Praha - Grafik a malíř Vladimír Suchánek oslavil 12. února osmdesáté narozeniny a při příležitosti tohoto životního jubillea se jeho tvorba za více než půlstoletí představuje v Císařské konírně Pražského hradu.

Suchánek, rodák z Nového Města nad Metují, studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a grafiku na pražské Akademii výtvarných umění. Poprvé vystavoval ve svém rodišti v roce 1957. Výstava na Hradě nazvaná Melancholická ulita zahrnuje jeho tvorbu od první poloviny 50. let až do současnosti.

Přibližuje Suchánkovy počátky, kdy poznával pražskou periférii a krajinu a oboje zachytil v desítkách kreseb a následně i pomocí různých grafických technik. Netypicky pro něj působí jeho práce ze 60. let, kdy se výtvarník věnoval určitý čas kolážím, strukturální grafice a monotypům. Na konci desetiletí se opět postupně vracel k figuraci a abstrakci.

„V 60. letech jsem podlehnul vlně abstrakce. Byl to vlastně takový únik. Jenomže se ukázalo, že ani koláže, ani abstrakce mi nejsou vlastní a že jsem člověk založený bytostně na realitě. Takže jsem začal znovu kreslit a figura, která se v abstrakci ztratila, se najednou zase objevila. Už na škole jsem se zabýval lavírovanou kresbou a mým přáním bylo, abych ji dostal i do grafiky. A tam jsem zjistil, že litografický kámen je nejtvárnější, takže jsem to začal zkoušet a teprve na této práci se vyvíjela forma mé grafiky,“ říká Suchánek.

Ústřední část výstavy tvoří právě barevné litografie, jejichž protějškem jsou kresby, v nichž se utvářely motivy mnohých následných grafických listů. Volnou tvorbu zastupují také exlibris a ukázky výtvarného doprovodu bibliofilských tisků. Expozici uzavírá dvanáct barevných litografií, kterými Suchánek vzdává poctu svým už nežijícícm uměleckým přátelům - Janu Zrzavému, Karlu Neprašovi nebo Jiřímu Kolářovi. „Třeba k Josefu Sudkovi jsem už jako student chodíval poslouchat barokní hudbu, protože on ji miloval a já také, a občas jsem si ho nakreslil. Tím vznikl portrét, který je tu také vystaven,“ doplnil Suchánek. 

Práce předsedy Sdružení českých umělců grafiků Hollar a nositele Medaile za zásluhy budou v Císařské konírně k vidění do 12. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 19 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 21 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.