Tramvestie je jízda. Národní divadlo uvádí operu inspirovanou hovory v tramvaji

Národní divadlo uvedlo operu inspirovanou útržky hovorů zaslechnutými v tramvaji. Středeční premiéru opery Tramvestie předznamenala navíc jízda speciální tramvají, v níž si cestující mohli ukázky z novinky libretisty Pavla Nového a skladatele Petra Wajsara poslechnout.

Opera Tramvestie navazuje na stejnojmennou básnickou sbírku a rozhlasovou kompozici. K nim se Pavel Novotný inspiroval nahrávkami, které pořídil v tramvaji číslo 11 mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Hovory cestujících tam zaznamenával deset let. Staly se základem opery zkomponované Petrem Wajsarem. Mimo jiné čerstvým držitelem Českého lva za hudbu k filmu Hastrman.  

„Téma není epické, jsou to běžné lidské starosti. Dokonce si myslím, že u postav mnohdy nepochopíme, co řeší, ale to je proto, že jsme chtěli navodit atmosféru, jako když posloucháte cizí hovory, ale nikdy se nedoberete konce slyšeného příběhu,“ naznačil Wajsar, co postavy v tramvaji rozebírají. Čtyři pěvci – Jana Horáková Levicová, Lenka Šmídová, Dušan Růžička a Jiří Sulženko – představují na jevišti Nové scény čtyři různé životy, které spojila jedna společná cesta tramvají.

5 minut
Národní divadlo uvádí operu inspirovanou tramvají
Zdroj: ČT24

Stejně jako jinde v hromadné dopravě, i v Tramvestii se jejich hlasy prolínají a přehlušují. „Zvuky tramvaje jsem si v některých částech přímo stahoval, naposlouchal a pak přetranskriboval do orchestru. Texty jsem nadeklamoval do diktafonu, poté je nechal počítačem přepočítat do dvanáctitónové sestavy a následně jsem je zhudebnil, podkládal harmonií a orchestrálním doprovodem,“ popsal Wajsar, jak si poradil s komponováním na netradiční téma.

Tramvestie v nastudování režiséra Marka Bureše je pokračováním snah první scény o uvádění experimentálních projektů a soudobé hudby.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 6 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 6 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 17 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...