Literární i divadelní klasika to nemá snadné, pokud se modernějších adaptací týká. Milovníci Shakespeara nemají příliš v lásce, když například Hamlet chodí v džínách po „hradbách“ mrakodrapu nebo když se Romeo a Julie poznají na diskotéce. Kostýmovaní Mušketýři to většinou svým civilním parafrázím natřou. Mne osobně dost mrzelo, že v nových filmových verzích přišel James Bond o své typické atributy v čele s protřepaným Martini a klidně chlastal whisky, ztratil nadhled i eleganci. Ovšem zdá se, že tvůrci nového Sherlocka Holmese našli recept na to, jak tyto klasické postavy nově uchopit a přitom nepominout tradici.
Zachovali relevantní dobové reálie i rekvizity a hlavní postavě ponechali její typické atributy i povahové rysy, jen to všechno trochu posunuli nebo zvýraznili. Sherlock Holmes zůstává výjimečně inteligentním a zároveň výstředním, neboť když jeho mysl není zaměstnána, trpí nudou tak, že se uchyluje k pití, drogám, a v rauši pak provádí podivné experimenty. Povinné rekvizity jako dýmka a housle stále existují a do scén jsou zakomponovány tak, že např. vůbec nevadí absence klasické hry smyčcem na nástroj. Naopak pobrnkávání na struny ve spojení se střihem a hudebním podkresem, ve kterém staccata odpovídají Sherlockem vyluzovaným zvukům, sekvenci dodávají na dramatičnosti a vytvářejí potřebné napětí. Vůbec forma filmového vyprávění je největší devizou nových zpracování starých příběhů geniálního detektiva.
5. ledna vstoupil do české distribuce už druhý kousek této akční podívané Sherlock Holmes: Hra stínů. Režisér Guy Ritchie ještě umocnil základní kameny, na kterých své vyprávění v prvním dílu vystavěl. Rychlost, akčnost, dramatičnost a oproti prvnímu dílu přidal o špetku více humoru. Vznikl tím opravdový filmařský spektákl, který je vskutku zábavný a dokonale vypracovaný. Trochu to dělá dojem, jako by po úspěchu prvního filmu získal na jistotě v uchopení látky a naznačené postupy dotvořil. To se týká např. používání zpomalených scén, které dokreslují Holmesovo zvažování bojové taktiky (výborně natočené), ale hlavně je druhý díl daleko uvolněnější a natočený s větším nadhledem. Možná tím ztratil trochu na dramatičnosti prvního dílu, neboť ten byl přeci jenom o viditelné procento míněn více vážně, ale zase získal na zábavnosti, kdy některé scény a dialogy jsou fakt vtipné. Pak samozřejmě záleží, čemu po první části natěšený divák dává přednost. Já osobně při takovém filmovém žánru preferuji zábavnost.
Ritchieho modernost Holmesovi sluší, ze sebestředného a poměrně nudného, introvertního patrona vytvořil sebestředného, akci milujícího muže, který rozhodně nenudí. Výsledek pochopitelně podtrhuje vynikající výkon Roberta Downeye Jr. v titulní postavě, který jí dodává potřebné charisma a uvěřitelnost ve chvílích, kdy se do popředí staví její manická výstřednost. Rovněž posun postavy doktora Watsona v podání Judea Lawa je dobrá, neboť vyšla ze stínu pouhého Holmesova přihrávače a stává se mu rovnocenným partnerem. Obě postavy se tak k divákovu potěšení proměnily v oblíbenou dvojici protikladných, ale oddaných parťáků, jimž slovo přátelství dodává na kvalitě.
Ke konečné celkové podívané přispívá i dokonalá scénografie, byť někdy okatě digitální, ale rozhodně působivá, a v neposlední řadě skvělá hudba Hanse Zimmera. I když mi v některých pasážích dost připomínala slavné motivy Ennia Morriconeho, nic to nemění na faktu, že scény perfektně dokreslovala a držela jejich závratné tempo a napětí.
Pochopitelně, že s každým pokračováním úspěšného filmu se začne diskutovat nad tím, zda následující díl je lepší, či horší než první, Sherlocka Holmese nevyjímaje. Jsem přesvědčena, že v tomto případě se podařilo vytvořit kvalitní film, kterému na uznání ubírá jen fakt, že byl druhý. Divák, který byl vlastně mile překvapen kvalitou nového Sherlocka Holmese, jde na následující díl už s přílišným očekáváním a s tím přichází vždy zklamání. Ale troufám si tvrdit, že se zde tvůrcům podařilo to, co např. Stevenu Spielbergovi a jeho filmům o Indiana Jonesovi. Pořád je na co se koukat a stále se jedná o kvalitní řemeslo, přinášející uspokojivou zábavu.
