Praha - K úplnému znejistění chce návštěvníky přivést stejnojmenná výstava v pražském Rudolfinu. Umělkyně Barbara Probst, která žije mezi New Yorkem a Mnichovem, skrze fotografii představuje různé úhly pohledu na realitu, kterou nelze uchopit vcelku.
Fotoaparát je jako svědek a fotografie jako svědecká výpověď. A výpovědi o stejné události se mohou navzájem překvapivě lišit, říká Barbara Probst. Zabývá se tím, jak jednu a tu samou věc zachytit ve stejnou chvíli z nejrůznějších úhlů pohledu. Někdy k tomu využívá více než desítky kamer. „Moje fotografie odráží filmový způsob vyprávění. Když sledujeme film, také jsme zvyklí vidět jednu scénu z nejrůznějších úhlů. Jenže chronologicky v čase. V mém případě jde o zachycení jednoho okamžiku,“ říká fotografka.
Barbara Probst experimentuje i se všemi možnostmi fotoaparátu. Pracuje s analogem i digitálem, improvizací i aranží, černobílou i barvenou fotkou, od zátiší po portrét. „Svým portrétům ale neříkám portréty, jsou to spíš detailní záběry. Portrét vždy vypráví o dané osobě, mě ale zajímá pohled, jak nás vidí, jak my vidíme ji,“ vysvětluje.
Svými experimenty vyvádí diváky z pohodlí konvenčního vnímání reality a ukazuje, že naše zorné pole zabírá jen malý detail světa. Kurátorem výstavy je David Korecký, výstavu dále doprovází teoretické texty Barbary Probst, filosofa Miroslava Petříčka a výtvarného teoretika Martina Mazance. Podívejte se na stránky výstavy.
