Rosalind Franklinové (ne)byla DNA ukradená

Nahrávám video

Jak se může chytrá a odvážná žena prosadit ve vědě, které dominují muži? Britská vědkyně Rosalind Franklinová přispěla k rozluštění struktury DNA, Nobelova cena její zásluhy ale opomněla. Její příběh zaujal americkou dramatičku Annu Zieglerovou, která napsala úspěšnou hru Snímek 51. V české premiéře ji uvádí pražské Divadlo v Celetné.

Rosalind Franklinová měla v padesátých letech těžké postavení nejen kvůli svému židovskému původu, ale i proto, že se chtěla stát součástí čistě mužského světa vědy. „Musela pořád dokazovat, že obstojí. A byli to spíše muži, kteří se na ženy v té době dívali s despektem,“ připomíná Eva Elsnerová, divadelní představitelka vědkyně. 

A právě mužům - Jamesi Watsonovi a Francisi Crickovi - je připisován objev tzv. tajemství života. V roce 1962 získali Nobelovu cenu za objev dvojité struktury šroubovice DNA. Zásadní vědecký poznatek se jim podařil i díky výpočtům a nákresům Rosalind Franklinové.

Eva Elsnerová
Zdroj: Divadlo v Celetné/Martin Svoboda

Její snímek číslo 51, po němž je hra pojmenovaná, byl první čistou fotografií, na níž bylo možné zahlédnout detailní podobu buňky. Nicméně Watson a Crick ve své práci její příspěvek odbyli pouze několika slovy. „Vnímám to jako krádež, přestože Rosalind to jako krádež nevnímala,“ říká k opominutí vědkyně Eva Elsnerová. 

V době, kdy Watson a Crick (a s nimi ještě Maurice Wilkins) obdrželi Nobelovu cenu, byla už Franklinová po smrti. Ve 37 letech zemřela na rakovinu, zřejmě způsobenou častým ozařováním, jemuž byla při výzkumech vystavena.

Vědecká přednáška o lidech

Divadelní hru o jejím příběhu uvedly scény ve Stockholmu, Seattlu nebo v Londýně, kde ji hrála Nicole Kidmanová. Režisér pražského nastudování Filip Nuckolls se o dramatu dozvěděl z recenze v deníku Guardian.

Snímek 51 (Divadlo v Celetné)
Zdroj: Divadlo v Celetné/Martin Svoboda

Líbilo se mu, že inscenace není vědeckou přednáškou, ale především lidským příběhem, který se za vědeckým bádáním skrývá. „Pro nás bylo mnohem zajímavější, jak se tehdy v letech 1951 až 1953 o Nobelovkách v těch laboratořích rozhodlo. Proč to dopadlo zrovna takhle,“ upřesnil. „Člověk je zodpovědný za každé svoje malé rozhodnutí, která v životě udělá. Myslím, že i tohle může ta hra ukazovat.“ 

S Rosalind Franklinovou seznámí Divadlo v Celetné diváky před prázdninami ještě dvakrát -  18. dubna a 14. května. V krátké době jde o druhou hru na českých jevištích, jejímž tématem je věda. Dejvické divadlo nedávno zdramatizovalo zásadní objev chemika Antonína Holého pro léčbu AIDS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 10 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...