Rosalind Franklinové (ne)byla DNA ukradená

3 minuty
Objev DNA tématem hry Divadla v Celetné
Zdroj: ČT24

Jak se může chytrá a odvážná žena prosadit ve vědě, které dominují muži? Britská vědkyně Rosalind Franklinová přispěla k rozluštění struktury DNA, Nobelova cena její zásluhy ale opomněla. Její příběh zaujal americkou dramatičku Annu Zieglerovou, která napsala úspěšnou hru Snímek 51. V české premiéře ji uvádí pražské Divadlo v Celetné.

Rosalind Franklinová měla v padesátých letech těžké postavení nejen kvůli svému židovskému původu, ale i proto, že se chtěla stát součástí čistě mužského světa vědy. „Musela pořád dokazovat, že obstojí. A byli to spíše muži, kteří se na ženy v té době dívali s despektem,“ připomíná Eva Elsnerová, divadelní představitelka vědkyně. 

A právě mužům - Jamesi Watsonovi a Francisi Crickovi - je připisován objev tzv. tajemství života. V roce 1962 získali Nobelovu cenu za objev dvojité struktury šroubovice DNA. Zásadní vědecký poznatek se jim podařil i díky výpočtům a nákresům Rosalind Franklinové.

Eva Elsnerová
Zdroj: Divadlo v Celetné/Martin Svoboda

Její snímek číslo 51, po němž je hra pojmenovaná, byl první čistou fotografií, na níž bylo možné zahlédnout detailní podobu buňky. Nicméně Watson a Crick ve své práci její příspěvek odbyli pouze několika slovy. „Vnímám to jako krádež, přestože Rosalind to jako krádež nevnímala,“ říká k opominutí vědkyně Eva Elsnerová. 

V době, kdy Watson a Crick (a s nimi ještě Maurice Wilkins) obdrželi Nobelovu cenu, byla už Franklinová po smrti. Ve 37 letech zemřela na rakovinu, zřejmě způsobenou častým ozařováním, jemuž byla při výzkumech vystavena.

Vědecká přednáška o lidech

Divadelní hru o jejím příběhu uvedly scény ve Stockholmu, Seattlu nebo v Londýně, kde ji hrála Nicole Kidmanová. Režisér pražského nastudování Filip Nuckolls se o dramatu dozvěděl z recenze v deníku Guardian.

Snímek 51 (Divadlo v Celetné)
Zdroj: Divadlo v Celetné/Martin Svoboda

Líbilo se mu, že inscenace není vědeckou přednáškou, ale především lidským příběhem, který se za vědeckým bádáním skrývá. „Pro nás bylo mnohem zajímavější, jak se tehdy v letech 1951 až 1953 o Nobelovkách v těch laboratořích rozhodlo. Proč to dopadlo zrovna takhle,“ upřesnil. „Člověk je zodpovědný za každé svoje malé rozhodnutí, která v životě udělá. Myslím, že i tohle může ta hra ukazovat.“ 

S Rosalind Franklinovou seznámí Divadlo v Celetné diváky před prázdninami ještě dvakrát -  18. dubna a 14. května. V krátké době jde o druhou hru na českých jevištích, jejímž tématem je věda. Dejvické divadlo nedávno zdramatizovalo zásadní objev chemika Antonína Holého pro léčbu AIDS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...