Percy Jackson: Moře nestvůr a blábolivého mlžení o řecké mytologii

„Zlou sílu skolí čepel klatá,“ tvrdí proroctví, což sice zní hezky archaicky, ale prase (natož pak polobůh Percy) aby se vyznalo v tom, co se tím vlastně myslí. K čemu je proroctví, když mu člověk nerozumí, a k čemu je být skorobohem, když je to jen napůl? Před třemi roky musel Percy, za vydatného přispění Chrise Columbuse, najít Diovu magickou, blesky ukrývající hůl, z jejíž krádeže byl obviněn. Tentokrát je třeba, aby z Moře nestvůr vylovil zlaté rouno, jinak z tábora polobohů a sídla bohů Olympu zbude jen kůlnička na dříví. Možná si říkáte, žádná škoda, alespoň už teen fantasy nebude dál úchylně mrvit staré, dobré mýty.

Už je to tak! Řecko je v krizi, a tak si jeho bohové vybrali novou destinaci. Po emzácích, upírech, vlkodlacích a úchylech, kteří se ohánějí motorovou pilou, se totiž Spojené státy americké staly zaslíbenou zemí i pro olympské bohy a polokrevníky, kteří vyšli z jejich stáje (rozuměj kopulace s jiným nežli božským druhem). Zdá se, že třeba takový Poseidon může kopulovat s čímkoli – třeba se škeblí, krabičkou sardinek nebo telefonním seznamem – a jeho trojzubec je jako dělaný pro plození polobohů. Vrzne si s lidskou buchtou a je z toho kabrňák Percy, omočí si s mořskou nymfou a na světě je (jen genetičtí inženýři vědí proč) jednooký Kyklopek Tyson.

No a tihle dva bráchové se sešli ve výcvikovém táboře polobohů zrovna ve chvíli, kdy zamindrákovaný hajzl Luke zásadně mrví kempovou polobožskou idylu. Ochranná brána se prohýbá pod drtivými nárazy a pak je prolomena a na scénu se vřítí mechanický kolchidský býk, který sem nepřidusal až ze vzdálené Gruzie (jak by napovídal jeho název), ale jehož jakoby sem pomstychtivý parchant Luke dovlekl přímo ze stájí ILM a Digital Domain (které jsou podepsány pod triky v Transformers). A je tu první digitální akce, která je tu nejen proto, aby bylo hned od začátku jasné, že Luke se nezměnil, nevyměkl a je možná ještě nebezpečnější úchyl, než jsme čekali, ale také proto, aby mohl Tyson provést pár účinných kyklopích chvatů, předvést, že se od nějaké krávy nenechá usmažit, protože je ohnivzdorný, a snáze se tak v novém kolektivu asimiloval.

Aby bylo možné do Lukova ďábelského plánu hodit účinně vidle, je třeba najít kouzelné zlaté rouno, které dokáže oživit mrtvé. A tak po něm pase i šíbr Luke, jenž by rád znovu postavil na nohy Titána Kronose, aby si vyrovnal účet s olympskou elitou, která ho kdysi odstavila. Na rozdíl od dezorientovaných argonautů, kteří po něm kdysi pásli v již zmiňované Kolchidě, polobožští teenageři dobře vědí, že správná trasa ke zlatému rounu vede přes Washington D. C. až do tajemných vod bermudského trojúhelníku, který se správně jmenuje Moře nestvůr. A tak to tam natáhnou, aby cestou zachránili i uneseného kámoše satyra Grovera, který je tam nucen žít v neformálním manželském svazku s jedním smrdutým a zřejmě i extrémně stydlivým Kyklopem, který ještě stále nezjistil, že není žena, ale kozel. Je zřejmé, že se bude hrát o hodně, a to se stejně cinknutými kartami jako v jedničce.

Jenomže tentokrát už víte, do čeho dobrovolně jdete, takže vás prznění antických mýtů (které je místy tak nestydaté, že by mohlo být klidně mládeži nepřístupné - ale kdo by na něco takového pak chodil) tentokrát už tolik nezaskočí. Percy Jackson se na nás polobožsky - a nevím, proč se mi zdá, že i trochu omluvně - tlemí, rozkročen někde mezi Harry Potterem, Soubojem Titánů a Malým Bobšem (který to také neměl lehké).

Debilní slepenec, snaživě dokazující, že teenageři už mají právo nosit dlouhé kalhoty, je natočen podle knižní série Ricka Riordana, jenž už nechtěl jen učit řeckou mytologie na střední škole, a tak napsal knižní sérii Percy Jackson a Olympané a stal se úspěšným spisovatelem. Vzhledem k tomu, že je to pětidílná nakládačka, čeká nás na filmovém plátně možná ještě Percy Jackson a Prokletí Titánů, Bitva o labyrint a Poslední z bohů. A je třeba jen tiše doufat, že na ekranizaci série o egyptských bozích, kterou si dal Riordan jako nášup, snad nedojde.

Tak, jako se Rick moc nemazal s antickou mytologii, nemazal se Marc Guggenheim se scénářem, který je blbý, prázdný, nelogický a tak poplatný, věřím, že ujeté představě o teenagerovském vidění světa, že by to mohlo vnímavější příslušníky této divácké kategorie, na kterou se tu bezuzdně cílí, snad i urážet. Nefunguje tu dramatičnost příběhu, nefunguje tu (byť z palce u nohy vycucaná) mytologie, nefungují dětinské dialogy, ploché charaktery a ničím nenaplněné emoce, které jsou tak cudné, že jsou téměř neviditelné.

  • Percy Jackson: Moře nestvůr zdroj: CinemArt
  • Percy Jackson: Moře nestvůr zdroj: CinemArt

Rodilý Berlíňan, režisér Thor Freudenthal (Hotel pro psy) nemá na svém režijním kontě zatím žádné oslnivé pecky a k slušně profinancovanému blockbusteru pro teenagery (po němž se kvalitativní stav tohoto účtu nijak nezmění) přišel jako jednooký Kyklop ke Groverovi, jehož by už dávno sežral, kdyby věděl, kým ve skutečnosti je. Blbý scénář bez reptání vzal a disciplinovaně natočil, včetně slaboduchých promluv typu „Nikdy jsem mu neřekl brácho“ nebo „Svůj osud a život si každý připravuje sám“.

Nad průměr se lehce vymykají jen tři šedé čarodějnické ségry, které suverénně řídí omlácený taxík Checker z roku 1982, přestože mají na půjčování dohromady jen jedno oko, ostrov s omšelým zábavním parkem, který má slibnou atmosféru, ale nevyužitý potenciál, a spektakulární trik, v němž se žraločí ploutve promění v ohyzdný hřbet nenažrané Charybdy, kterou podle dobových pramenů nehledejte v Messinské úžině u Sicílie, ale v bermudském trojúhelníku, kde její bezedný chřtán pohltí vše, co se přiblíží (konečně víme, kam se všechno, co v této hladové enklávě zmizelo, podělo). A také si opravte dobové prameny neboť kromě argonautů a Odyssea dokázal intimní kontakt s ní přežít i Percy Jaskson a jeho parta.

Ostatní CGI vychytávky (zejména kolchidský býk, Poseidonův mořský kůň, oživení a vykoštění Kronose a rozpůlení čarodějnického taxíku) vás sice nepoloží na záda, ale alespoň víte, za co se (včetně zbytečně konvertovaného 3D) utratila většina rozpočtu. Fakt, že český dabing tomu všemu nijak zvlášť nepomáhá, ba právě naopak, už asi nikoho nijak zvlášť nepřekvapí.

Logan Lerman, který se jako syn Mela Gibsona dal překvapivě na herectví, je v titulní roli stejně nezáživný, unylý a nezajímavý jako v jedničce a ostatní polobozi jdou v tomto smyslu snaživě v jeho stopách. Nikdo z nich vás extra nebere, nikdo z nich vám nijak zvlášť nechybí, když zmizí ze scény, což se pohříchu stává často, neboť jejich výskyt v příběhu a na filmovém plátně je docela chaotický a voluntaristický. Abych nezapomněl, v Moři nestvůr o nestvůru (kromě zakotvené Charybdy) nenarazíš, což činí jeho název i název filmu poněkud problematickým.

Před třemi lety Percy Jackson vstoupil na filmové plátno a vzhledem k počtu dosud ekranizací nedotčených Riordanových literárních předloh se zdá, že z něj jen tak nesleze. Nechtěně směšnou a směšně vážně se beroucí ptákovinu zřejmě její cílovka udrží ve hře, neboť jí dává, co její jest. Zabránit by tomu mohl snad jen likvidátor hmoty od Herma – ale kde ho vzít a nevstoupit přitom do děje?

PERCY JACKSON: MOŘE NESTVŮR / PERCY JACKSON: SEA OF MONSTERS. USA 2013, 108 min., český dabing, přístupný, 2D+3D. Režie: Thor Freudenthal. Scénář: Marc Guggenheim (podle literární předlohy Ricka Riordana). Kamera: Shelly Johnson. Hudba: Andrew Lockington. Hrají: Logan Lerman (Percy Jackson), Brandon T. Jackson (Grover Underwood), Jake Abel (Luke Castellan), Nathan Fillion (Hermes), Leven Rambinová (Clarisse), Douglas Smith (Tyson), Alexandra Daddariová (Annabeth), Antony Head (Chiron), Stanley Tucci (Mr. D). V kinech od 15. srpna 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Typograf musí mít rád knížky, říká Solpera. Jedna vyšla i o něm

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.
před 58 mminutami

Zavražděný ruský karikaturista zesměšňoval Putina, kritizoval ale i Zelenského

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.
16:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Olivia Rodrigová se vyzpívala z krachu lásky

Americká popová zpěvačka Olivia Rodrigová vydala své třetí studiové album. Deska You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love emotivně mapuje zamilovanost i následný krach jednoho vztahu. Na albu vystupuje jako host i zpěvák kapely The Cure Robert Smith.
včera v 16:56

Konec jara prožívají na Zábradlí Brežněv i Dubček

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.
včera v 16:46

Spor o vysílání filmu Sbormistr končí, strany uzavřely smír

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také zástupce mluvčího České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.
včera v 15:43

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026
Načítání...