Ondřej Sokol je Rédl. Jan Hřebejk točí kriminální thriller z devadesátek

Nahrávám video

Režisér Jan Hřebejk natáčí pro Českou televizi kriminální thriller Rédl. Titulní roli policisty bojujícího proti organizovanému zločinu si zahraje Ondřej Sokol. Příběh nadpraporčíka Rédla, který vzniká podle scénáře Mira Šifry, se odehrává v roce 1992, kdy se po pádu režimu sovětská okupační armáda po železnici stahuje zpět do východní Evropy. Diváci by měli sérii vidět příští rok na podzim.

„Myslím, že pro mou generaci a pro generace mně blízké to bude hodně zajímavá a často i překvapivá sonda do doby vzniku naší stále ještě mladé demokracie,“ říká herec Ondřej Sokol.

„Ta revoluce a celý následný přerod neprobíhal vůbec standardní cestou. Všechno se řešilo bez nějakého návodu, často se šíleně improvizovalo a často se staly věci, které měly obrovský vliv i na to, v čem žijeme dnes,“ pokračuje představitel hlavní role. 

David Novotný, který hraje původem běloruského mafiána Karla, dodává: „Je to zajímavé období a doba, která je pro příběh určující. Zároveň si však myslím, že charaktery v něm představené jsou univerzální a stále se mezi námi pohybují.“

V dalších rolích se objeví Martin Hofmann, Roman Polák, Petra Hřebíčková nebo Martin Pechlát.

Ztracené vagony okupantů

Příběh se odehrává roku 1992. Teprve nedávno padl komunistický režim a sovětská okupační armáda se ve spěchu po železnici stahuje zpět do východní Evropy. Vagony odjíždějící ze země jsou napěchovány zbraněmi, náhradními díly, municí a dalšími cennými věcmi.

Rédl / Jan Hřebejk
Zdroj: ČT

Dva mladí inženýři, testující nový železniční sledovací systém, zjišťují, že některé sovětské vagony se cestou na východ v evidenci nepochopitelně ztrácejí. Oba muži se rozhodnou přijít problému na kloub. O několik dní později je však jeden z nich nalezen mrtvý.

„Jde o dobový kriminální thriller o tom, jak se v hlavním hrdinovi, vojenském prokurátorovi a policistovi, sváří profesní povinnost s jednoduchou touhou někomu prostě pomoci a ochránit před strašným zlem. Obojímu nelze dostát a tak náš hrdina spadne do pasti, z níž není dobré východisko. Navíc zlo samo je daleko silnější a krutější, než mohl tušit,“ popisuje kreativní producent Jan Štern.

Nadpraporčík Roman Rédl se s týmem vyšetřovatelů snaží přijít na to, co bylo důvodem k vraždě a kam až sahají nitky zločinu, který možná překračuje hranice Československa až někam daleko na východ. Krimi série Jana Hřebejka bude mít celkem čtyři díly po osmdesáti minutách.

„Stručně řečeno, Rédl je tragikomický příběh o tom, jak se propojí tehdy nově vznikající organizovaný zločin s bývalými bezpečnostními strukturami. Jedná se o zajímavé a originální téma. Pro mne o to více, protože se vracím do doby, kterou si dobře pamatuji. Samozřejmě ale ve společnosti lidí, o kterých tento seriál vypráví, jsem se nepohyboval,“ uzavírá režisér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...