Praha - Já na tom dělám, já na tom makám... Jednu ze svých nejznámějších skladeb si možná teď pobrukují Bratři Ebenové, kteří připravují po delším čase opět novou nahrávku. Připomenout by ale zároveň chtěli svou první - od vydání prvotiny Malé písně do tmy uplyne letos totiž třicet let. K výročí si nadělili hned dva koncerty, na nichž došlo i na nejstarší repertoár.
„Tváří“ kapely je moderátor Marek Eben, bratrské trio doplňuje matematik Kryštof a historik hudby a umělecký šéf souboru Schola Gregoriana Pragensis David. Synové skladatele Petra Ebena (jehož 8. ledna připomene koncert v pražském Rudolfinu, hraje Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a Schola Gregoriana Pragensis) a synovci komponisty Ilji Hurníka spolu muzicírují od konce 70. let, nekoncertují ale příliš často a už vůbec ne pravidelně.
Naposledy je jejich příznivci mohli slyšet 5. a 6. ledna na dvou benefičních tříkrálových koncertech v pražském Divadle Hybernia. „Resuscitovali jsme některé písně, které jsme dlouho nehráli,“ prozradil před začátkem o koncertním repertoáru David Eben.
První desku Malé písně do tmy vydali Ebenové v roce 1984. Obsahuje dvanáct skladeb včetně Stýskání, které v roce 1981 získalo autorskou Portu. Úspěšné byly nahrávky Tichá domácnost (1995) a Já na tom dělám (2002). Poslední album vypustilo trio do světa před šesti lety pod názvem Chlebíčky. Klip k písničce Folklóreček si vysloužil hudební cenu Anděl. Objevila se v něm řada hereckých a především hudebních hostů - Jiří Bartoška, Jiří Pavlica, Petr Fiala, Radek Pastrňák či Jiří Schmitzer, který si u Ebenů zahostoval třeba i na albu Já na tom dělám v písni Sprostý chlap.
Ta je důkazem, že bratři Ebenové umí vybalancovat ve svých textech i vulgarismus. Právě texty jsou tím, co příznivce tria tak baví - humor Ebenů je něžný a nevtíravý, zároveň ale často ironický a vždy inteligentní. Žánrové zařazení už tak jednoznačné není. „Byli jsme vždycky takoví zvláštní exoti, nikdo nevěděl, kam nás strčit, jestli to je folk, nebo ne,“ potvrdil Marek Eben.
Vůbec ho prý nepřekvapuje, že jejich humor a hudba každému nesednou. "Měli jsme takové památné vystoupení na Lochotíně. Nehrál jsem tam rád, protože se tam vešlo na 25 tisíc lidí a bylo jasné, že polovina z nich nás nemůže ani cítit. Hráli jsme mimořádně pomalou skladbu U vody, trvala sedm a půl minuty. Když jsme měli za sebou zhruba minutu padesát, tak ortodoxním trampům došla trpělivost a začali mocně hvízdat," zavzpomínal na jedno z nepříznivých přijetí. Přitom zrovna trampům složili Ebenové moc milou písničku:
Pár svých nových kousků zahráli na třkrálových koncertech, ale jaké další skladby budou na chystané desce, se posluchači zatím musí nechat překvapit. „Když to dobře dopadne, tak bychom ji měli vyprodukovat tento rok. Než bude, chtěli bychom se věnovat malé výroční šňůře, na níž budeme hrát hodně věcí z první desky, kterou jsme opomíjeli,“ prozradil Marek Eben.
Do té doby si můžete zajít aspoň zpětně na koncert z roku 2004, jehož záznam (s úvodním slovem hudebního publicisty Jiřího Černého) nabízí Česká televize ve svém archivu:
