Múzy přes všechny ty hrůzy. Ženám v Ravensbrücku pomáhalo umění

Nahrávám video

V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity, přesto tu kulturní život fungoval. Ilegální umění pomáhalo vězeňkyním snášet každodenní hrůzy a zachovávat si lidskou důstojnost. Překvapivě se z oné doby dochovalo poměrně velké množství kreseb i textů.

V Ravensbrücku byla vězněna například tanečnice, choreografka a kostýmní výtvarnice Nina Jirsíková. Objevila se třeba po boku Voskovce a Wericha ve filmu Pudr a benzin. V roce 1942 byla zatčena, mimo jiné spolu s divadelníkem E. F. Burianem, a deportována do koncentračního tábora.  

„Podmínky v lágru byly samozřejmě velmi tristní a psychicky náročné. Ženy hledaly nějaký bod, k němuž by se upnuly,“ říká historička Pavla Plachá, která v revue Paměť a dějiny uveřejnila studii Múzy v Ravensbrücku. 

Záchytným bodem bylo i umění, přestože bylo trestáno. Nina Jirsíková v Ravensbrücku nastudovala s voicebandem Máchův Máj a organizovala recitaci poezie. Kresbami také dokumentovala život vězeňkyň. 

Cokoliv vlastnit bylo zakázané, papíry a tužky si ženy sháněly tajně. Podobně vznikal i módní žurnál. „V letní neděli na lágrovku nosí se letos vyprané kalhotky přes ruku (aby uschly) a jako zvlášť vkusný doplněk lžička efektně zaťuknutá v knoflíkové dírce a jídelní miska u pasu,“ doplňuje v jednom ze zachovaných čísel vyobrazený „model“ i ironický text.

Módní žurnál z Ravensbrücku
Zdroj: ČT24

Umění z Ravensbrücku se dochovalo i díky tomu, že vězeňkyně si svoje texty či kresby z lágru odvezly. „Natolik si jich cenily, že si je vzaly s sebou například i na pochod smrti,“ podotýká Pavla Plachá. Ve své práci se soustředí na různé skupiny a jejich život v koncentračních táborech. Vedle umělkyň se chce zaměřit i na ženy z chudých vrstev a ženy politicky angažované. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Chtěl problémů míň, ale má jich víc. Římský veletrh narazil s antifašismem

Více knih, více svobody. Tak se dá přeložit název veletrhu Più libri più liberi, který prezentuje v Římě malé a střední nakladatele. Letošní ročník ještě nezačal, a už ho provází diskuse ohledně odlišných pohledů na tuto „svobodu“. Pořadatelé totiž podmínili účast vystavovatelů na akci „antifašistickým“ prohlášením. Italská premiérka Giorgia Meloniová i ministr kultury Alessandro Giuli mluvili o cenzuře.
před 2 hhodinami

V Oxfordu otevřelo první britské romantasy knihkupectví

Studia v Oxfordu formovala spisovatele, jako je autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien nebo C. S. Lewis, jenž sepsal Letopisy Narnie. K příznivcům těchto literátů přibyli v univerzitním městě od letošního července fanoušci novějšího subžánru. Otevřelo tu totiž první kamenné knihkupectví v Británii zaměřené výhradně na romantasy.
včera v 13:58

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
včera v 07:00

VideoJak to bylo možné, zamýšlí se Ostrochovský s Geislerovou nad sterilizací Romek

Koprodukční drama Pramen se vrací do osmdesátých let v Československu, kdy o právu mít děti rozhodoval stát. Anna Geislerová v něm hraje lékařku, která provádí sterilizace romským ženám, aniž by plně rozuměla důsledkům. „Člověk má být v systému ve střehu. Lidi si někdy říkají ‚Já přece nedělám nic nezákonného‘, a to je velká past. Člověk by nikdy neměl ztrácet vlastní lidskost a měřítko morálních hodnot, protože to platí pořád stejné, na rozdíl od zákonů,“ pojmenovává herečka obecnější přesah tématu. „Chtěli jsme se zamyslet nad tím, proč to lidem v té době přišlo jako dobrý nápad, jak čas utíká, vidíme věci už jinak,“ uvedl režisér Ivan Ostrochovský. Film Pramen promítl festival ve Varech v hlavní soutěži. Na případnou diskusi je prý připraven.
6. 7. 2026

VideoZůstat svůj je na vesnici složitější, říká Tomicová o filmu Chica Checa

V hlavní soutěži karlovarského festivalu se promítá i novinka režiséra a scenáristy Šimona Holého. V citlivé komedii o ovdovělé venkovské pošťačce a jejím synovi, který se domů vrací jako drag queen, hrají Pavla Tomicová a Jan Cina. „Je to hodně o tom, zůstat svůj a ubránit si právo být svůj a žít si po svém, přestože na vesnici je to ještě složitější,“ podotkla herečka ke své roli v rozhovoru pro Českou televizi. „I když ve finále se ukáže, že když si necháme pomoct změnit svůj pohled na svět a na život od někoho blízkého, tak že je to ku prospěchu,“ dodala.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Kameraman Richardson ve Varech převzal Křišťálový glóbus

Kameraman Robert Richardson, držitel tří Oscarů a sedmi dalších oscarových nominací, v neděli převzal na karlovarském festivalu ocenění Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Poté uvedl dokument Bílý ďábel kameramanky a režisérky Jany Hojdové, který nabízí osobní i profesní portrét tohoto dlouholetého spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. K předání ceny si výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och přizvali herce Harveyho Keitela.
5. 7. 2026

Hoffman ve Varech uvedl film Absolvent

Dustin Hoffman, který v pátek na karlovarském festivalu převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, ve Velkém sálu Thermalu osobně uvedl film Absolvent z roku 1967. Příběh mladíka dezorientovaného společenskými očekáváními vynesl herci nominaci na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pro herecký objev roku. Přitom tuto hlavní roli paradoxně získal po neúspěšném pokusu v konkurzu na úlohu v broadwayském muzikálu The Apple Tree.
4. 7. 2026Aktualizováno4. 7. 2026

Evropský pohled