Německý malíř Gerhard Richter patří k nejvýznamnějším současným umělcům, prodeje jeho obrazů lámou rekordy. Národní galerie v Praze uspořádala nyní první Richterovu retrospektivní výstavu ve střední Evropě. Uvést ji přijel osobně. Návštěvníky jeho díla provedou dějinami malířství druhé poloviny 20. století i reflexí traumatizujících chvil evropských a světových dějin.
Pětaosmdesátiletý malíř pochází z někdejšího východního Německa, odkud počátkem 60. let odešel na Západ. Výstavu v Praze považuje za splátku dluhu. „Je to srdeční záležitost. Možná v tom bylo i špatné svědomí,“ přiznal.
Národní galerie chce Richtera představit v celé šíři jeho tvorby. „Od počátků v šedesátých letech až po poslední práce z loňska. Návštěvníci tedy uvidí kompletního Richtera,“ přislíbil spolukurátor Norbert Arns. Sám umělec komentáři ke svým dílům šetří. „Mluvit o malování není složité, ale přímo nesmyslné. Slova mohou vyjádřit jen to, co slovy vysvětlil lze,“ prohlásil už na počátku své kariéry v polovině 60. let.
Dnes patří k nejdráže prodávaným výtvarným tvůrcům. Jen v posledním půlroce se jeho obrazů prodalo v přepočtu za téměř pět miliard. Do Národní galerie jich minulý týden dorazilo na sedmdesát.
Nejdražší Ledovec i strýček z Lidic
Nejkratší cestu urazil Strýček Rudi. Obraz vojáka v uniformě wehrmachtu věnoval Richter v šedesátých letech Památníku Lidice. Vytvořil ho pro berlínskou výstavu, která byla připomínkou vyhlazení této obce. „Člověk, který na obraze stojí, se usmívá. My ale dobře víme, čeho je symbolem. Vytváří v nás pocit, že možná ti obyčejní, krásní lidé jsou zodpovědní za největší zvěrstva naší doby,“ uvedla k obrazu spolukurátorka výstavy Milena Kalinovská.
Až během výstavy dorazí nejdražší dílo pražské instalace – malba Ledovec, která se nedávno vydražila za rekordní částku – více než půl miliardy korun. „Jeho síla spočívá v tom, že jde za hranice toho, co je malba a co nabízí,“ podotkl k úspěšnosti německého umělce historik umění a aukční znalec Jan Skřivánek.
Na Gerharda Richtera se zájemci mohou vydat do dvou budov Národní galerie. Průřez dílem nabízí Palác Kinských. Vystaveny jsou zde abstraktní i figurální malba, krajiny i jednobarevné plochy. Obrazy vztahující se ke druhé světové válce, k době teroru Frakce Rudé armády i k 11. září 2001, kdy Richter letěl do New Yorku a jeho let byl kvůli teroristickému útoku odkloněn. Jeho díla ale zachycují i krásu všedního dne, běžných lidských zážitků nebo jeho manželku a dcery.
Na retrospektivu navazuje druhá část v Anežském klášteře. V historických prostorech je umístěn cyklus Březinka, jímž malíř reagoval na fotografie pořízené vězni v tomto koncentračním táboře.
Pro veřejnost se výstava s největší pojistnou hodnotou v historii Národní galerie otevírá 26. dubna. Přístupná bude až do 3. září. Současně galerie představuje ve Veletržním paláci i další významnou osobnost současného umění – čínského umělce Aj Wej-weje.
