Kotva nebo Thermal. Architekti poctili ohrožené stavby Věry Machoninové

Poctu České komory architektů za rok 2014 získala Věra Machoninová. Porota ocenila zejména nadčasovou kvalitu jejího díla, na kterém pracovala většinou se svým manželem Vladimírem Machoninem. K nejvýznamnějším stavbám Věry Machoninové patří pražská Kotva, karlovarský hotel Thermal, budova velvyslanectví v Berlíně nebo Dům bytové kultury v Praze.

Cena se bude předávat 14. prosince v Národním technickém muzeu. „Oceněním Věry Machoninové chce porota upozornit na osobité kvality vrcholných projevů architektury brutalismu 70. a 80. let, které v povědomí veřejnosti dosud nejsou plně uznávány jako hodnoty, jež je třeba oceňovat a chránit,“ uvedl předseda poroty Adam Gebrian.

Nejistá budoucnost

Porota dále připomíná, že budoucnost zásadních staveb Věry Machoninové je momentálně velmi nejistá: ministerstvem financí spravovaný hotel Thermal, české velvyslanectví v Berlíně, kterému hrozí kompletní demolice, či k prodeji připravovaná Kotva.

„Porota cítí povinnost připomenout majitelům a správcům těchto objektů, že se jedná o díla výjimečných architektonických kvalit, která jsou již dnes, necelého půl století po svém dokončení, součástí českých kulturních hodnot, a proto by k nim a k jejich rekonstrukcím a adaptacím mělo být přistupováno adekvátním způsobem,“ uvedl Gebrian.

Dům za zdí

Dílu Věry Machoninové se věnuje také reportáž Davida Macháčka z pořadu Reportéři ČT, která pojednává o současné situaci berlínské ambasády. Pozoruhodné diplomatické sídlo západního střihu obdivují i tamní znalci architektury. Originální dům však možná úplně zmizí, české ministerstvo zahraničí dává přednost demolici před rekonstrukcí.

Nahrávám video

Věra Machoninová (narozena 27. září 1928 ve Strakonicích ) vystudovala Fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT v Praze (1952). Mezi lety 1952 a 1967 působila ve Státním projektovém ústavu v Praze.

Roku 1967 se svým manželem založila ateliér Alfa. Ten se profiloval úspěchem v několika architektonických soutěžích, na jejichž základě vznikly podle odborníků mimořádně kvalitní stavby, jako zmíněný Thermal či Kotva. V jejich tvorbě se odráží především láska k experimentování s novými materiály a obrovský smysl pro detail.

Po roce 1970 se manželé Machoninovi z politických důvodů nemohli již architektonických soutěží účastnit ani veřejně vystupovat či publikovat. Důvodem byl jejich nesouhlas se sovětskou okupací Československa v roce 1968. Až do revoluce v roce 1989 Machoninová pracovala v Projektovém ústavu hlavního města Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 43 mminutami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 7 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 21 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.