Dvacet let na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO znamenalo pro Kutnou Horu řadu výrazných změn. Z „naprostých ruin“ se podle ředitelky Nadace Kutná Hora stalo „nádherné malebné město“. Byla obnovena řada zchátralých památek, ale práce zdaleka nekončí. K vybudování dokonalého obrázku je prý potřeba ještě dalších dvacet let.
Předmětem zápisu na prestižní seznam bylo celé historické centrum včetně gotického chrámu svaté Barbory či sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie.
Město má ale další ambice a s renovacemi nekončí. „Potřebujeme pokračovat dalších dvacet let, abychom to vyladili,“ tvrdí Dagmar Fundová. V současnosti se dokončuje například rekonstrukce rodného domu Mikuláše Dačického z Heslova, objekt dlouhá léta chátral. V únoru 2016 by se z něj mělo stát vzdělávací a prezentační centrum UNESCO.
Ačkoliv jubileum připomněla řada akcí, na návštěvnosti památek se toto výročí významně nepodepsalo. Čísla zůstala zhruba na úrovni roku 2014. Pozitivní vliv má spíš samotný zápis jako celek v dlouhodobém měřítku, nikoliv jednotlivé jubileum.
Ve stopách Kutné Hory
Po stopách středočeského města chtějí jít další. Např. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Víc než čtyři století starý hřebčín přiláká přes 15 tisíc návštěvníků, přičemž nově zrekonstruovaný areál navíc zapsaný na seznamu UNESCO by měl přilákat jednou tolik turistů. Hřebčín, ale usiluje o zapsání na seznam i z důvodů ochrany – provozovatelé mají strach z případné privatizace.
Zapsání na listinu podporuje i Pardubický kraj. Hejtmanství chce totiž v budoucnu lákat turisty i na zámecké návrší v Litomyšli, které už UNESCO chrání. Hřebčín podá žádost v roce 2017.
Stejné plány má i Třeboňsko, které usiluje o vznik památkové rybniční krajiny. Zahrnovala by třicítku obcí a tři sta kilomentrů čtverečních. Jakmile se tak stane, bude možné usilovat o zapsání na seznam UNESCO. Soustava je už na předběžném státním seznamu a podle zástupců komise má Třeboň šanci uspět.
