Kokoschkův obraz za vyvolávací cenu 200 milionů kupce nenašel

Obraz Oskara Kokoschky Žena a Otrok (Frau mit dem Sklaven) vyvolávaný za rekordní sumu 200 milionů korun se na nedělní aukci v Praze neprodal. Tuzemský aukční rekord tak nadále patří obrazu Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se loni prodal za 123,6 milionu korun. Kokoschkův obraz nabízela aukční síň Adolf Loos Apartment & Gallery. V jejich aukci se prodalo několik děl za milionové částky.

Obraz Žena a otrok z roku 1920 představuje bývalou Kokoschkovu přítelkyni Almu Mahlerovou jako otrokářku a Kokoschku jako otroka, podle organizátora aukce je Kokoschkovým uměleckým zúčtováním s jeho múzou a milenkou. Rakouský umělec měl v letech 1912 až 1914 s Mahlerovou, vdovou po skladateli Gustavu Mahlerovi, poměr. Tato záležitost hluboce ovlivnila jeho život a tvorbu.

Obraz je dramatický nejen expresivním vyobrazením muže a ženy, ale také svým osudem a příběhem. Patřil německému sběrateli židovského původu Fritzi Salo Glaserovi, který byl přinucen jej počátkem 40. let prodat, aby v době nacismu zaplatil daň z židovského majetku. Později prošel soukromými sbírkami a před patnácti lety se o něj přihlásili Glaserovi dědicové a uplatnili restituční nárok. Prodej obrazu tak měl přinést i peníze na uspokojení jejich nároků.

Nejdražší Kokoschkovo dílo, které se prodalo na aukci v Česku, je obraz Praha – Pohled z křižovnického kláštera, který se v roce 2019 vydražil za 78,5 milionu korun a stal se v té době rekordem českých aukcí.

Prodej obrazu Podobizna čtenáře

Za vyvolávací cenu patnácti milionů korun se ale v neděli prodal obraz Bohumila Kubišty Podobizna čtenáře (Podobizna prof. Antonína Matějčka). Kubišta obraz namaloval během svého druhého pobytu v Paříži. Představuje historika umění a blízkého Kubištova přítele, Antonína Matějčka při čtení. Včetně aukční přirážky za obraz nový majitel zaplatí 18,15 milionu korun. 

Obraz Jeana Alberta Gorina s názvem Kompozice č. 3 vycházející z rovnostranného trojúhelníku se prodala za 19,66 milionu korun včetně přirážky. Olej Emila Filly nazvaný Zátiší se sokolem a podnosem z roku 1930 našel kupce za konečnou cenu 18,45 milionu korun. Obraz Josefa Šímy Le ciel de pierre (Kamenné nebe) se včetně přirážky prodal za cenu přes 13 milionů korun.

Pořadatelé v neděli ve výběrové aukci nabídli jen dvaapadesát položek a jejich vyvolávací cena začínala na sto tisíci korunách. Dražit se mohlo v sále, po telefonu, on-line či písemným limitem, jen v případě nejdražšího díla pořadatel předem dražbu on-line vyloučil. Po celou dobu aukce se však on-line přenos, do kterého byly ke konci aukce připojené dvě stovky sledujících, potýkal s absentujícím zvukovým přenosem a pořadatelé za to od zájemců o přenos sklízeli kritiku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
včera v 09:00‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.