Amsterodam - Nizozemští historici posuzují první žádost o vrácení uměleckých děl ukradených Židům za války. Důvodem odevzdání takových kusů je podle badatelů etická odpovědnost. Úspěch přichází právě ve dnech, kdy se připomíná památka obětí holocaustu.
Ještě před tím, než přišel holocaust v pravém slova smyslu, čelili židé teroru ve všech sférách, stejně tak v kulturním životě. Spousta židovských autorů přišlo o umělecká díla, s nimiž se začalo obchodovat krátce poté, co se v roce 1933 dostal Adolf Hitler k moci. Badatelé z Amsterodamu se v současnosti snaží tyto ukradené kusy vypátrat.
O jejich navrácení teď mohou žádat majitelé nebo dědici. V Nizozemsku se už hlásí o první kus, a pokud historická komise vše potvrdí, mohl by se zanedlouho vrátit k okradené židovské rodině.
Na svou práci jsou Nizozemci patřičně pyšní. „Máme vůči lidem určitou povinnost. Jsme hrdí, že jsme tento výzkum udělali,“ prohlásila manažerka projektu Helen Schretlenová. Činí tak prostřednictvím internetové stránky s identifikovanými uměleckými předměty, které vystavují slavná nizozemská muzea. Některé z téměř osmdesátky ještě dosud neznámých věcí by mohly pocházet i z tehdy okupovaného Československa.
Historici se soustředí zejména na období od Hitlerova nástupu do současnosti. Na seznamu je prozatím sto třicet devět kusů. „Jsou to ukradená díla, ale taky ta, co jejich židovští majitelé museli prodat nuceně, aby získali falešné pasy k odchodu nebo útěku ze země,“ vysvětlil nizozemský expert na odcizené umění Rudi Ekkart.
Během druhé světové války zmizelo nepočítaně uměleckých děl. Některá se sice vrátila původním majitelům, jiná ale dál zůstávají v soukromých sbírkách a evropských muzeích, kde se na ně stojí fronty. „Jde tu o etickou odpovědnost. Udělat očistu své sbírky. Jestli nemáte kusy z minulosti, za které byste se měli stydět,“ doplnil Ekkart.
