Tulln - Tvorbu Egona Schieleho jeho současníci odsuzovali jako pornografii, nacisté ji označili visačkou degenerovaného umění a poválečné Rakousko ji považovalo za bezcennou. Dnes mají díla tohoto enfant terrible obrovskou cenu. Od narození Schieleho, jehož původ se dá označit jako česko-rakousko-německý, uplyne 12. června 120 let. Ačkoli se jeho bouřlivý život uzavřel v pouhých 28 letech, zanechal za sebou Schiele úctyhodné dílo - zhruba 250 obrazů a na 2000 kreseb a akvarelů.
Schieleho mistrovský rukopis
Schiele se narodil 12. června 1890 v hornorakouském Tullnu v rodině přednosty stanice. Otec byl rakouským Němcem, matka pocházela z Čech. Velkým vzorem i přítelem mu byl Gustav Klimt (jeho otec pocházel z Litoměřic), starší současník a významný představitel secese. Schiele zpočátku pracoval pod jeho vlivem, ale později si našel vlastní rukopis, který sám Klimt označil za mistrovský.
Spolu s Klimtem a Oskarem Kokoschkou patří Schiele mezi největší hvězdy rakouské moderny. Vyšel z vídeňské secese a již před první světovou válkou vytvořil expresivní krajiny a města, silně erotické akty, symbolické autoportréty a vizionářské kompozice s personifikací smrti.
„Jeho styl nazýváme dnes souhrnně expresionismem. On skutečně vyšel ze secese, obdivoval Gustava Klimta, na počátku své tvorby, když odešel z akademie, několik měsíců kreslil doknce identicky jako Klimt, ale pak jeho talent explodoval. Rozhodl se neznázorňovat běžnou realitu, ale vyjádřit vlastní prožitky, pocity. Když například vidíte na jeho kresbě ženu, hned vidíte, zda je ta dívka roztoužená, nebo naštvaná,“ vysvětlila Hana Jirmusová z Egon Schiele Art Centra.
Freud versus šosáctví
Schiele vyrůstal v době, kdy psychiatr Sigmund Freud otevíral téma lidské sexuality. A mladý umělec je uchopil po svém. Ve věci aktů přišel Schiele s nebývale otevřeným pojetím. Experimentoval s úhly pohledu, modelky (mladé ženy či dívky v dlouhých košilích či v krátkých spodničkách odhalující svoji nahotu) kreslil v odvážných pózách, které tehdejší šosáckou Vídeň značně pobuřovaly. Schiele se ale nebál zachytit ani ženy starší, méně pohledné či muže.
V roce 1910 se malíř znechucený Vídní, která se mu zdála „příšerně ošklivou“, rozhodl jet do Českého Krumlova, domovského města své matky. Zde se na pár měsíců usadil i se svojí milenkou Wally, ale moc si nepolepšil. Bohémský životní styl a kresby aktů i zde narážely na odpor místních. Začaly se šířit také klepy, že Schiele možná nezletilá děvčata i svádí. Nerad se musel tedy sebrat a Krumlov opustit. Mnohokrát jej ale maloval a vracel se k němu ve vzpomínkách.
Ruka zákona však Schieleho nakonec dostihla v rakouském Neulengbachu, kam přesídlil. Za údajný únos a svedení nezletilé modelky byl zatčen a strávil tři týdny ve vazbě. Obvinění se nakonec neprokázalo, chyběly také přímé důkazy, ale i tak dostal alespoň tři dny nepodmíněně za šíření nemorálních kreseb.
Ženy, sláva, smrt
„Dívky zbožňoval, vyrůstal v rodině s několika sestrami, takže se ženami asi uměl zacházet, ale jinak jeho životem prošly v zásadě dvě důležité ženy. Jednak Wally Neuzilová, která s ním jezdila i do Českého Krumlova, byla to sedmnáctiletá rusovlasá, zelenooká dívka, když spolu začali žít. Vydrželi spolu čtyři roky. Schiele si pak vzal Edith Harmsovou,“ říká o vztahu slavného malíře k ženám Hana Jirmusová.
S Edith, dívkou z lepší rodiny, se oženil dva roky před uměleckým průlomem, kterým pro něho byla 49. výstava Vídeňské secese v roce 1918. Nedlouho po svatbě dostal mobilizační příkaz, avšak v tvorbě nejen nepřestával, ale stával se slavnějším a byl označen za lídra vídeňské avantgardy.
Schiele měl řadu plánů, chtěl založit malířskou školu a pracovat na velkých formátech. Epidemie španělské chřipky, která kosila celou Evropu, mu je však překazila. Schiele umírá 31. října 1918, tři dny před ním skonala i jeho těhotná manželka.
Získat v současnosti nějaký Schieleho originál není jen tak, jeho obrazy dosahují závratných výšek. V roce 2003 bylo například jedno z jeho děl - Pohled na Český Krumlov (1916) - vydraženo londýnskou Sotheby's za 12,7 milionu liber (tehdy 575 milionů korun). Vůbec největší kolekcí Schieleho disponuje vídeňské Leopoldovo muzeum (jsou zde například slavné obrazy Kardinál a jeptiška, Mrtvá matka či Umírající Edith).
