Drží se Zuby nehty. A po patnácti letech nachystaly novinku

Praha – Patnáct let se čekalo na to, až Zuby nehty zase vezmou do ruky nástroje a opřou se do nich. Skupina někdejších českých rockerek se vrací na pódia s novou deskou Kusy obsahující třináct nových písní. Jejich fanoušci si je mohou poslechnout dnes večer v žižkovském Paláci Akropolis, kde skupina nahrávku pokřtí.

Nahrávám video
Zuby nehty vydávají novou deksu
Zdroj: ČT24

Co od nové desky vlastně čekat a proč se formace rozhodla připomenout po takové době? „Jsou to písničky, které vytrskly v posledních dvou letech, ač je to zvláštní. My jsme těch patnáct let nijak intenzivně nehráli, říkali jsme, že hrajeme na svatbách, pohřbech a křtinách. Ale postupem času si nás diváci znovu přitáhli na pódia,“ uvedla klávesistka Marka Míková.

Počátky sestavy sahají až do roku 1981, kdy Pavla Slabá, Hana Řepová a Marka Míková daly dohromady skupinu Plyn. O tři roky později dámy změnily název na Dybbuk a rozšířily členskou základnu o Kateřinu Jirčíkovou a Evu Trnkovou. V následujících letech pětice obrážela hudební festivaly a koncerty. Přelom nastal až v roce 1987, kdy se Dybbuk rozpadl a Míková se Slabou založily současné Zuby nehty, kam výjimečně pustí i mužský element - baskytaristy Jana Maxu nebo Martina Černého.

O jejich hudbě se v začátcích mluvilo jako o punku nebo nové vlně, přestože ji samy vnímají jako vážnou.

  • „Zkusim je titulní píseň, která mluví o věcech, jak život jde, jak se spousta věcí rozbije, ale nakonec se zase dají slepit v něco krásného. Takže by to měla být taková mozaika, jak to teď s námi všechno je,“ vysvětlila Míková.

Další koncerty jsou plánované do konce roku v Brně nebo v Bratislavě.

Poslechněte si ukázku z alba:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 15 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 17 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...