Do Západočeské galerie v Plzni se vrátily Zlaté časy

České umění doby „fin de siècle“ připomíná výstava Zlaté časy v Plzni. Představuje díla z přelomu devatenáctého a dvacátého století, která jsou součástí sbírek Západočeské galerie. Tehdejší výtvarnou scénu dokládá tvorba Alfonse Muchy, Jan Preislera, Františka Kupky či Josefa Váchala.

Období od konce devatenáctého století až po začátek první světové války se označuje jako Belle Époque, proto se do názvu výstavy dostaly „zlaté časy“.  Vystavená díla prezentují všechny důležité umělecké směry, které tehdy vznikaly, jako symbolismus, secese a impresionismus.

„Návštěvníci mají příležitost zhlédnout díla, která se velmi záhy stala nedílnou součástí českého dějepisu výtvarného umění, v němž zaujímala dominantní postavení. Mezi ně bezesporu patří práce dvou vůdčích osobností té doby – triptych Jaro od Jana Preislera, který se stal klíčovým dílem české secese, a obrazy Antonína Slavíčka, zejména z jeho takzvaného 'kameničkovského' období, jež předznamenávaly nástup moderního českého umění 20. století,“ uvádí autor výstavy a ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Obrazy i technické novinky

Téměř sto dvacet děl je rozděleno do čtyř tematických celků: Krajina, Víra a nadpřirozeno, Život na venkově a Život ve městě. Atmosféru doby dokreslují dobové fotografie, plakáty, ale také technické novinky a první záznamy pořízené filmovou kamerou.

„Návštěvníci tak uvidí například první gramofon, fonograf, fotoaparát či počítací stroj. Součástí výstavy budou také filmové projekce natočené na počátku dvacátého století,“ doplňuje kurátorka Ivana Skálová.

K výstavě současně vychází publikace padesáti mistrovských děl českého umění období fin de siècle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni. Kolekce umění z přelomu devatenáctého a dvacátého století patří podle ředitele galerie k tomu nejlepšímu v galerijních sbírkách i v kontextu dalších veřejných sbírek v Česku. Nedávno ji rozšířilo například dlouho nezvěstné dílo Emanuela Krescence Lišky Svítání po Velkém pátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...