Být s Ivanou Lomovou v Ložnici potěší

Kurátor Marek Pokorný (nedávný ředitel Moravské galerie) překročil na aktuální pražské výstavě Ivany Lomové hranice jakési symbolické ložnice této výtvarnice a namixoval elegantní a sdělný výběr jejích prací jak nových, tak z období několika posledních let. Výstava startuje v realistické fiktivní ložnici, nainstalované v jednom z menších výstavních sálů, aby se pak rozprostřela v prvním podlaží zrekonstruovaných výstavních prostor Villy Pelé.

Čím jsou práce Ivany Lomové na dnešní výstavní scéně přitažlivé? Získala si početné publikum nejen sdělnou realistickou malbou, ale zejména v určitých časových rytmech předkládanými tématy, naplněnými nejen skrytým poselstvím, ale současně zajímavým existenciálním zamyšlením. Lomová vytváří komentovanou přehlídku doby, na svých otevřených či skrytých emočních příbězích vlastně reflektuje stavy duše mnoha z vnímavých účastníků lehce znavené a zmatené postmoderní doby, ještě nedávno doby po konci dějin. A tak přichází divák, který si rád zavzpomíná na její série děl s tématy Noc, Muži a ženy, Čas, Kavárny nebo Ráj.

I na této výstavě dostaneme svoji dávku melancholie, romantismu, bezčasí, pohybu na pomezí polospánku, stavů na hraně nevědomí. Ano, nahlédne nyní do Ložnice. Nikoliv však do tematicky uzavřeného souboru, ale do dobře sestavené přehlídky většinou domodra (??) laděných obrazů. Vedle scén, mapujících vnímání na pomezí dne a spánku, převládá téma cesty, dokonale zpracované na několika velkoplošných horizontálních plátnech. Jsme vnitřně spokojeni – známá aranžmá, známé typy a nové situace, dobře se orientující divák o to silněji vnímá nabízená témata.

Jak i autorka na vernisáži sdělila, připravuje nový velký soubor pro další výstavu, a tak můžeme brát tento zajímavý výběr jako jakési odpočinkové nadechnutí. Přitom však sestavené s kurátorským vtipem a nadhledem i navzájem ladícím odstupem. Jak končí úvodní text Marka Pokorného, který se vztahuje na většinu našich pocitů a citových prožitků: Z vlastní ložnice neunikneme, nosíme ji stále s sebou a nikdy si nemůžeme být jisti, zda už spíme, anebo jsme ještě vzhůru.

Ložnice Ivany Lomové je v Galerii Villa Pellé zpřístupněna do 27. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 5 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 6 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 7 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 12 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
včera v 21:03‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
včera v 08:00‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.