Britský průmysl se veze na nové filmové vlně

3 minuty
Britskému filmovému průmyslu se daří
Zdroj: ČT24

Britský filmový průmysl navzdory pandemii zažívá rozvoj. V zemi mají vzniknout nová studia, která pokryjí zvyšující se zájem o natáčení, především ze strany streamovacích platforem. Přibývá také zájemců, kteří se kinematografii chtějí věnovat profesně.

Pozornost diváků k Britským ostrovům přitáhla v poslední době série Koruna (The Crown), která je pohledem do soukromí královské rodiny.

Společnost Netflix, jež za ní stojí, nedávno oznámila, že za rok 2020 utratila v Británii jednu miliardu dolarů, tedy dvojnásobek oproti roku 2019. Vedle Koruny tomu napomohly také seriál Sexuální výchova a adaptace populárního Sapkowského fantasy příběhu Zaklínač. 

Že právě jim pandemie pomohla, potvrzuje třeba Jeremy Rainbird, spolumajitel Twickenham Studios v západní části Londýna. Do jednoho z nejstarších filmových studií na světě, kde se natáčel třeba Blade Runner Ridleyho Scotta, investoval loni v únoru. Teď plánuje další expanzi. „Miliony lidí sedí doma. Poptávka po obsahu je nejvyšší, co kdy byla, a britský filmový průmysl se na ní veze,“ očekává.

Roste zájem o studia

Zvětšovat se v několika následujících letech budou studia nejen v okolí Londýna. Stavět se začíná také v Liverpoolu. Ze zchátralé budovy ze třicátých let má do roku 2023 vzniknout „nový Hollywood“.

„Poptávka po studiích je velmi vysoká. Máme také daňové úlevy pro produkce, které sem přicházejí,“ dodává lokační manažer z liverpoolské filmové kanceláře Kevin Bell. 

Filmaři se nemusí bát ani nedostatku profesionálů. Liverpoolská univerzita mluví o výrazně rostoucím zájmu o filmové obory. „A nejsou to jen mladí lidé, tedy tradiční studenti, ale také studenti netradiční – lidé, kteří třeba už měli nějakou kariéru, ale rozhodli se přejít k filmu a televizi,“ doplnila Rachel McLeanová z Liverpoolské univerzity Johna Moorese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...