Spa - Ačkoli belgickým panovníkem je král Albert II., mohlo by se zdát, že ve skutečnosti zde vládne kreslená postavička Tintin spolu s ostatními komiksovými hrdiny. Nikde jinde na světě nenajdete obdobu tohoto belgického fenoménu, ať už se kvantity, kvality či významu týká. V desetimilionové zemi žije přes sedm set lidí, kteří si na živobytí vydělávají jen tvorbou komiksů. Země má nejvíc autorů obrázkových knih na kilometr čtvereční na světě. Představují přes 60% objemu výroby domácích nakladatelství, ročně vychází přes 850 titulů.
Odborníci na komiks tvrdí, že vznik a masová obliba tohoto žánru jsou důsledkem geopolitické situace. „V minulosti jsme byli okupováni nejrůznějšími mocnostmi - Španěly, Nizozemci, Francouzi, komunikace tady vždycky byla hodně složitá, lidé si uvědomili, že pomocí obrázků to jde snáz. Belgie je malá a složitá země, která má tři oficiální jazyky (kromě francouzštiny a nizozemštiny též němčinu). Komiksy jsou jednou z velkých místních lásek, v této oblasti ani věčné dělení na Vlámy a Valony neplatí. Je to takový obrázkový důkaz existence belgickosti. Je to kulturní věc,“ vysvětluje Willem De Graeve z bruselského Muzea komiksů.
Jedním z nejvýznamnějších milovníků kreslených příběhů byl sám belgický král Badouin, z jehož podnětu vzniklo v roce 1989 v Bruselu první komiksové muzeum. V secesní budově bývalé textilní firmy v Rue de Sables je uloženo na 25 000 svazků komiksů z celého světa. Ale malá či větší sbírka úzkých knížek s kreslenými příběhy je v Belgii součástí snad každé domácnosti. Výstavy historických i moderních komiksů se průběžně pořádají po celé zemi. Zimní expozice byla například letos uspořádána v lázeňském městečku Spa.
K vidění byly svazky klasického zpracování i ukázky moderního uchopení žánru. Belgičtí umělci dokonale zvládají formu kreslené zkratky, každý z nich pak překvapuje originálním rukopisem. Knížky i vystavené jednotlivé postery nabízely nepřeberné množství příběhů jak z běžného života, tak z krajiny čisté fantazie, humorné, vážné, vzdělávací i čistě výtvarné.
Komiks si však našel prostor i v belgických ulicích. Na fasádách především bruselských domů, lze vidět průřez toho nejznámějšího, co belgický komiks nabízí. Mezi kreslenými postavičkami je možné identifikovat první komiksovou postavičku Tintina i typického Belgičana, kterým se zdá být hrdina kresleného příběhu komiksu Nero od Vláma Marca Sleena - proplešatělý, nepříliš brilantní, ale o to dobrosrdečnější chlapík s pivním bříškem, jemuž shodou náhod rostou z uší vavřínové listy a který všechna svá dobrodružství konzultuje s prodavačem hranolek, z cest se vrací domů k manželce a k talíři plnému horkých vaflí.
Stěny domů však nabízejí bohatý výběr končící i moderními malbami umě zasazenými v architektonických prvcích budovy. Okružní cesta po bruselských komiksových fasádách může být originálním uměleckým zážitkem - v každém případě však příjemným a zábavným.
- Z výstavy komiksu v belgickém Spa autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/603/60237.jpg
- Komiksová zkratka - Marcel Marceau zemřel autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/603/60246.jpg
- Komiks s postavou Nero na fasádě jednoho belgického domu autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/603/60243.jpg
