Praha - Sólisté baletu Národního divadla v Praze Adéla Pollertová a Alexandre Katsapov minulý víkend s velkým úspěchem vystoupili na 15. ročníku prestižního festivalu Stars of the World Ballet (jindy uváděn též jako Festival World Ballet Stars) v ukrajinském Doněcku. Vystupovali na dvou galapředstaveních s choreografií Petra Zusky Déjà vu. Čeští diváci mohli tuto choreografii vidět letos v dubnu v Národním divadle na tradičním galapředstavení Balet Gala aneb Setkání v Praze.
Od sóla pro tři písničkáře k Sólu pro dva
Tanečníci získali pozvání na festival díky zájmu tanečního impresária finského původu Juhani Teräsvuoriho, který je přítelem hlavního organizátora ukrajinského festivalu Vadima Pisareva. Při své návštěvě v Praze byl Teräsvuori zaujat baletem Petra Zusky Brel-Vysockij-Kryl / Sólo pro tři, ve kterém viděl v hlavní roli tančit právě Alexandra Katsapova.
Následovalo pozvání na festival ve Finsku, ale v době jeho konání Katsapov právě pohostinsky vystupoval na Tchai-wanu v baletu Dáma s kaméliemi. Po zhlédnutí záznamů několika dalších choreografií z repertoáru ND Teräsvuori doporučil na doněcký festival duet Déjà vu. Pisarev, ředitel Donetsk State Opera & Ballet Theatre, počítá s účastí českých umělců i na dalším ročníku.
Festival hvězd
Festival Stars of the World Ballet je jednou z nejdůležitějších kulturních událostí na Ukrajině, letos se na něm představili umělci z Ruska, Maďarska, Německa, Japonska a dalších států - z nejznámějších například Anastasia Voločková, Nikolaj Tschiskaridze, Andrej Uvarov, ale třeba i ukrajinská olympionička, gymnastka Lilia Podkopajeva. Letos se festival konal 3.-11. října, hlavní program probíhal v Doněcku, ale představení se konala i v jiných městech. Kromě dvou galavečerů moderního tance je celý zaměřený především na klasický balet.
Standing ovations pro Čechy
Podle samotných tanečníků bylo jejich číslo přijato s nebývalým ohlasem, alespoň nepoměřitelným s reakcemi domácího českého publika. „Zážitky z obou večerů byly naprosto neuvěřitelné,“ popisuje Katsapov,„ diváci tleskali během celé choreografie, reagovali na každou drobnost, také Pisarev nás ujišťoval, že naše vystoupení bylo z celého programu číslo jedna. Na závěrečném gala druhý den jsme byli odměněni skandovanými ovacemi vstoje. Nemohli jsme uvěřit, co dokáže s lidmi udělat deset minut dlouhá choreografie,“ říká. Choreografii Déjà vu vytvořil Petr Zuska speciálně pro A. Katsapova a A. Pollertovou jako stálé jevištní partnery, premiéru měla minulou sezonu na galapředstavení v německém Kielu.
Představení se konala 10. a 11. října, prvním byl jeden ze dvou galavečerů moderních choreografií, druhým pak slavnostní zakončení festivalu. Katsapov přičítá úspěch na festivalu především právě choreografii Petra Zusky. „Publikum například v Rusku, a obecně na Východě, je stále ještě zavalené klasikou, ale zároveň tam je hlad po novinkách. Lidé pak cokoli, co se vymyká, co je pro ně nějakým způsobem exotické, velice oceňují. Náš soubor by toho měl více využívat a jezdit častěji do Ruska a okolních států,“ domnívá se. Tanečníci v Doněcku po představení dostali od organizátorů darem křišťálovou růži. Nejen proto, že se takový dárek nedá dost dobře rozdělit na půl, ale také z vděčnosti ji po návratu věnovali Petru Zuskovi.
Kdo jsou…
Adéla Pollertová, sólistka baletu ND
Narodila se v roce 1976 Praze, kde se začala věnovat moderní gymnastice. Přestoupila na Taneční konzervatoř, kterou studovala necelých pět let, a po jejím úspěšném absolvování odjela do prvního angažmá v německém Hamburku. V Čechách ještě při studiích na konzervatoři zvítězila v několika soutěžích, například v americkém Jacksonu ve státě Mississippi (1994) získala bronzovou medaili.
V roce 1995 nastoupila do Hamburského baletu choreografa Johna Neumeiera, kde se po třech letech stala sólistkou. V Neumeierových baletech se představila v mnoha rolích, např. jako Marie v Louskáčkovi, Helena ve Snu noci svatojánské, Julie v Romeovi a Julii, Olympie v Dámě s kaméliemi, princezna Florina ve Spící krasavici, tančila v baletech a choreografiích Nijinsky (jako Tamara Karsavina a Mathilda Kšešinská - podílela se na tvorbě choreografie) nebo Illusion - like Swanlake (Princezna Claire).
V sezoně 2004-2005 nastoupila do baletu Národního divadla jako sólistka. Diváci ji mohli vidět ve Svatebním páru a jako Giselle ve stejnojmenném baletu, v Baletománii, jako Kláru v baletu Louskáček - Vánoční příběh a Julii v Romeovi a Julii choreografa Youriho Vàmose, jako Olgu v Oněginovi choreografa Johna Cranka, Růženku v Šípkové Růžence, Zlatovlásku ve stejnojmenném baletu Jana Kodeta nebo Sylfidu v klasické verzi baletu La Sylphide Augusta Bournonvilla. Za ztvárnění Julie v baletu Romeo a Julie získala Cenu Thálie 2006.
Alexandre Katsapov, 1. sólista baletu ND
Narodil se v roce 1975 v bývalém Leningradě - dnešním Petrohradě, kde žil až do svých dvaceti let. Vystudoval Ruskou baletní akademii A. Vaganovové, v letech 1993-1996 tančil ve Státním akademickém divadle Musorgského. Zde mimo jiné ztvárnil Alberta v Giselle, Modrého ptáka ve Spící krasavici, Prince v Louskáčkovi, Romea a Merkucia v Romeovi a Julii, Jamese v La Sylphide či titulní roli v Petruškovi. V roce 1995 získal 2. cenu na mezinárodní soutěži Sanlam v jihoafrické Pretorii.
V roce 1996 přijel do Prahy jako host programu Jany Kůrové World Stars Gala, od začátku sezóny 1997/1998 nastoupil na pozvání Vlastimila Harapese jako sólista do baletu Národního divadla. Tančil Prince v Louskáčkovi, Labutím jezeře a v Šípkové Růžence, Romea a Merkucia v baletu Romeo a Julie (ch. Libor Vaculík), Abdérachmana v Raymondě a Petruchia ve Zkrocení zlé ženy (ch. John Cranko), Lenského v Oněginovi (ch. Vasil Medvěděv). Z moderního repertoáru vzbudily od začátku pozornost jeho výkony v choreografiích Jiřího Kyliána Dítě a kouzla, Sinfonietta, Polní mše nebo Návrat do neznámé země. Na premiéře večera Amerikana II v lednu 2002 tančil po boku Darii Klimentové Oidipa v Tetleyho choregrafii Sphinx a za svůj výkon v této roli si vysloužil nadšené ohlasy odborné kritiky.
Za ztvárnění postavy cara v baletu Ivan Hrozný choreografa a režiséra Libora Vaculíka získal Cenu Thálie 2002. Za rok 2003 pak obdržel cenu Philip Morris Ballet Flower Award. V témže roce byl znovu nominován na Thálii, za Petruchia ve Zkrocení zlé ženy. Za roli v představení Brel-Vysockij-Kryl/Sólo pro tři byl nominován na Cenu Komerční banky a Cenu Divadelních novin.
