Ať si udělá čtenář představu sám. Dvě knihy shrnují život, dílo i sny Kurta Gebauera

„Psal jsem vždycky, ale nepublikoval,“ přiznává Kurt Gebauer. To už neplatí. Všestranný výtvarný umělec zveřejnil knihu svých textů, básní a také snů. Nezůstane jen u jedné publikace, další by měla vyjít letos na začátku léta.

Knížka Kurt Gebauer – sny / básně / texty svým názvem přesně shrnuje, co od ní mohou čtenáři očekávat. Nejstarší zápisky jsou ze šedesátých let. K vydání podle výtvarníka pomohlo, že se jimi nemusel probírat sám.

„Básničky, sny, provokativní textíky na téma náboženské nebo politické, jsem psal po celý život. Z toho obrovského množství jsou dobře vybrané a dávají zajímavou skladbu. To bych sám nedokázal,“ připouští.

I když je především sochařem, případně malířem a fotografem, psaní – byť nepublikované – ho na uměleckých cestách doprovázelo rovněž. V mládí si psal deníky, z cest si dovážel poznámky doplněné kresbami, rozesílal dopisy. Různé drobné texty a básničky si poznamenával v hospodě u piva nebo ráno po probuzení.

Ach krasavice

Za své učitele považuje francouzské básníky Arthura Rimbauda, Paula Verlaina, Charlese Baudelaira a Guillauma Apollinaira. Jejich verše mu půjčil na vojně absolvent filozofické fakulty. „Když jsem chodil v noci na stráži, vymýšlel jsem básničky, třeba Strom: Z haluzí / zlatý déšť / černého / listí / zpěv / radosti bez tebe / žiju a rostu / ach krasavice,“ recituje podobně jako při vojenské službě v Kostelci nad Labem v roce 1960.

Své texty doplnil v publikaci vlastními kresbami, i když nerad, protože nechce čtenářům vnucovat vlastní představu. „Udělal jsem jenom takové emotivní čmáranice, aby si čtenář pod nimi nemohl představit skoro nic. Jsou to jen rychlé poznámky,“ upozorňuje.

5 minut
Rozhvor s Kurtem Gebauerem
Zdroj: ČT24

Praštěné jako hrom

Na papíře uchovává také své sny. Popisuje je jako „podivné struktury“. „Je to praštěné jako hrom, surrealismy,“ upřesňuje. O čem se mu zdá, si zapisuje často, všechny zaznamenané sny by prý vydaly na několik knih.

Kurt Gebauer další knihu ostatně chystá, i když ne věnovanou jen snům. Novinka Kurt Gebauer – Kurtura vyjde letos v červnu a slibuje „tvorbu, vzpomínky, postřehy, básně, povídku, humor a legendární charisma Kurta Gebauera v kostce“. Spolu s titulním hrdinou ji sepsala výtvarnice a kurátorka Nadia Rovderová. Chybět nebudou četné reprodukce umělcových děl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 49 mminutami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 6 hhodinami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
včera v 11:02

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...