Brno - Představení Antigone vzletem sokolím aneb Dokument, který má křídla je nezvyklým spojením divadla a sportu. Klasické Sofoklovo drama totiž doplňují vzpomínky brněnských členů Sokola na 2. světovou válku i únorový převrat. Divadelní experiment si odbude svou premiéru dnes v 19:30 na brněnském Stadecu, tedy v prostorách bývalého sokolského stadionu.
„Zaujalo nás téma pružnosti a pevnosti, především mentální. Přemýšleli jsme, kdo by tam mohl tento aspekt vnést a napadl nás Sokol,“ vysvětlil nezvyklé spojení divadla a sportu dramaturg Martin Sládeček. „Jsou to lidé zdatní a pružní, zároveň mají pevnost v přesvědčení. Sokolu jsou věrní dodnes,“ přiblížil mravní pevnost cvičenců.
„Co je to pevnost a co pružnost? Kde se pevnost mění v zkostnatělost, pružnost v bezpáteřnost? A jak poznat, které z těchto schopností si od nás život právě žádá?“ ptají se autoři představení. Hra je druhou inscenací divadelní platformy DOK.TRIN.
„Původně se přihlásilo mnohem více lidí, ale ze zdravotních a jiných důvodů to někteří vzdali,“ připustila režisérka Barbara Herz, podle které v sobě sokolské hnutí nese určitou osobitost. „Od začátku jsme věděli, že se chceme zaměřit na vztah Sokola a antiky, tak jsme i našim cvičencům dali číst Antigonu. Úzce totiž souvisí s jejich vírou v harmonii ducha i těla,“ propojila antickou filozofii se sokolskou tradicí režisérka.
Monology Sofoklových postav protkávají vzpomínky jednotlivých členů Sokola. Připomínají válečné události i rok 1948, který znamenal rozpuštění této prvorepublikové tradice. „Není to jen sport, ale určitá vnitřní rovina sounáležitosti. Po rozpuštění Sokola zůstala v jejich životech díra,“ prohlásila Barbara Herz. Sokol byl obnoven roku 1990.
Neherci před premiérou přiznali, že musí bojovat s trémou. „Je v tom trochu rozpačitosti, protože herecké zkušenosti nemáme. Ale je to pro Sokol,“ odhodlaně dodala jeho členka Milena Blatná, jež letos oslaví osmdesát. „Je to pro nás náplň poslední části života. Někteří v představení i cvičí, ale sólově už to moc nejde. Spíš ty hromadné cviky, kde se v davu nějaká ta chyba schová,“ uzavřela se smíchem Blatná.
V řecké mytologii je Antigona dcera thébského krále Oidipa a jeho matky a manželky Iokasté. Tragédii Antigona napsal řecký dramatik Sofokles v letech 429 až 425 př. n. l. Příběh pojednává o odvážném činu, kdy Antigona navzdory zákazu krále nechala pohřbít svého bratra, který byl označen za zrádce. Antigona se po činu oběsí. Téma antické hrdinky, která obětovala život pro vyšší mravní účel, zpracovalo po Sofoklovi mnoho dalších umělců, mezi jinými český hudební skladatel Josef Mysliveček. V jednom ze svých textů se jí věnuje také filozof a disident Jan Patočka.
