Spletitý buddy movie, kde je v klinči protidrogové, námořní rozvědka, CIA, mexický drogový kartel a islandský specialista na hollywoodské akční filmy Baltasar Kormákur. Každý dělá, co musí, nejsou žádná pravidla, žádní parťáci a žádná šance, jak se z toho dostat. Ale přesto je tu jedno základní pravidlo, které praví: „Nikdy nevylup banku naproti bufáči s nejlepšíma koblihama v okolí“. Poznámka na okraj: Obzvlášť když je za rohem policejní stanice. A oni tohle pravidlo porušili a dostali se do maléru, který je pošle buď do tepláků, nebo rovnou do penálu.
Není to tak dávno (v roce 2008) kdy společnost Boom!Studios začalo v aranžmá scenáristy Stevena Granta a ilustrátora Mateuse Santolouca vydávat komiksovou minisérii Dvě zbraně, v níž se agenti Stig a Bobby objevili poprvé. A od té doby bojují skutečně proti všem, aby si zachránili kejhák, protože se stali společným živým terčem pro ranaře z podsvětí i od federálů.
Příběh dvou speciálních agentů, které náhoda svedla na společné misi, kde je posléze všichni odepsali, má nesporně svůj akční a dramatický potenciál. A tak při psaní scénáře musel Blake Masters spíše hlídat (což se mu vskutku ne zcela podařilo), aby spleť různých motivů, vzájemných podrazů a účelových propojení, jejichž společným jmenovatelem je „jak se dostat k pořádnému balíku“, byla alespoň trochu přehledná a alespoň elementárně pochopitelná.
Nakonec je - když si dáte bacha, pořádně se soustředíte a nebudete se rozptylovat slečnou, která se na tuhle popkornovku nechala dovléct kvůli Marcu Wahlbergovi. Zároveň je ale třeba říci, že tahle přebouchnutá spletitost, jen do jisté míry vyvažovaná snadnou předvídatelností dějových peripetií, je zřejmě největším problémem, který 2 zbraněmi prolíná.
Ono těch problémů ostatně není příliš mnoho, jestliže Kormákurův další americký akčňák (po Kontrabandu, kde si již vyzkoušel spolupráci s Wahlbergem) správně zařadíte mezi nezávazné, akční žánrovky, které vás nevyzývají k transcendentálním exhibicím ani přehodnocování životních hodnot, ale k jednorázové a nezřídka i úlevné a potřebné relaxaci. A pak tiše, nenápadně a disciplinovaně vysublimují, protože splnily svůj úkol a víc se od nich neočekává.
Skoro to vypadá tak, že se islandský talent - jenž se jako herec dotknul filmového artu ve Fridrikssonových opusech Ďáblův ostrov a Andělé všehomíra a jako režisér vzbudil naději ponurou a mysteriózní kriminálkou Severní blata a nedávno nás dostal autentickým dramatem Hluboko (ukazujícím, jak legendární Guli plaval v roce 1984 o život) - rozhodl pro akční hollywoodský mainstream. Ten si totiž nějakého toho diváka, vděčného za chvilkový únik a úlevný time out, vždycky najde.
Baltasar Kormákur má určitě blíže (ale zároveň ještě hodný kus cesty) k Michaelu Bayovi než k Ingmaru Bergmanovi. Jeho 2 zbraně, točené i díky realistické kameře bourneovského operátora Olivera Wooda v lehkém oldschoolovém tónu, jsou upřímné a pravdivé tím, že nedělají, že jsou něčím jiným, než skutečně jsou. Tedy účelově relaxační masáží první signální, opírající se o sympatickou ústřední dvojici, dobře fungující v režimu buddy movie, která to (navzdory někdy vskutku prekérním situacím, smrdícím krchovem) zas nebere tak smrtelně vážně, což je osvěžující a sympatické.
Navzdory pozlaceným špičákům Denzela Washingtona (Robert „Bobby“ Trench) vychází z tohoto tandemu jako přece jen o něco výraznější, výbušnější a hláškami oplývající týpek Marc Wahlberg (Michael „Stig“ Stigman), což nemění nic na tom, že dohromady tvoří charismatické duo, které je snadné si oblíbit a držet mu palce. Bill Paxton (sadistický hajzl Earl, který vede partu vidláků ze CIA) je modelový záporák, Edward James Osmos (jehož už nebaví hrát admirály v televizních seriálech a tak si střihnul šéfa drogového kartelu) je nečekaný záporák a o Paule Pattonové (řídící agentce Bobbyho, které on tvrdí, že ji rozhodně chtěl milovat, čímž naznačuje, že si ji nehodlá pověsit na krk) se nemilosrdnou pravdu dozvíte až téměř v závěru.
Mrknout se a zapomenout s pocitem, že jste se přitom nenudili. Tohle se ke 2 zbraním, které tu v hollywoodském aranžmá obouruč vytasil islandský režisér, docela hodí. Nic šokujícího a objevného, ale je to v rámci žánru čisté, svižné a střílí se tu do posledního náboje. A docela dobře se může stát, že se prostřílejí dál. Neboť vy, až je uvidíte, jak omlácení, zranění, ošoupaní a navzdory všem, kteří usilovali o opak, stále živí, směřují v odlescích rudého slunce zapadajícího na Novým Mexikem, někam k obzoru, budete mít možná pocit, že je to škoda. Že ještě neřekli a neudělali všechno, co měli a mohli. A že poté až si vylížou rány, se mohou vrátit v nové akční eskapádě – a vám to nijak zásadně vadit nebude.
2 GUNS / 2 ZBRANĚ. USA 2013, 109 min., české titulky, od 12 let. 2D. Režie: Baltazar Kormákur. Scénář: Blake Masters, David O. Russell. Kamera: Oliver Wood. Hudba: Clinton Shorter. Hrají: Denzel Washington (Robert „Bobby“ Trench), Marc Wahlberg (Michael „Stig“ Stigman), Paula Pattonová (Deb Reesová), Bil Paxton (Earl), Fred Ward (Tuwey), Edward James Osmos (Papi Greco), James Marsden (Quince). V kinech od 10. října 2013.
